Soukromé galerie ničí malý zájem lidí o koupi uměleckých děl. Jen v Ostravě skončily v uplynulých letech nejméně tři. Galerie čelí snižování tržeb, spíše než obrazy jdou na odbyt keramika, bižuterie a jiné drobnosti. Daří se přežít těm galeristům, kteří hledají kompromis mezi dobrou kvalitou a prodejností děl a mají více aktivit, díky nimž moderní umění utáhnou.
V moravskoslezské metropoli zanikla galerie Kopeček, po 16 letech provozu skončila galerie Della Miroslavy Pajasové, zavřela také galerie ve Výstavní ulici.
O přežití bojuje třinecká galerie Helga, která letos slaví 15 let existence, ale v posledních letech se potýká s výrazným poklesem tržeb. "Galerie nežije z umění, ale z prodeje keramiky, bižuterie, suvenýrů a dalších drobností," řekla galeristka Naděžda Kaletová týdeníku Třinecký hutník.
O dva roky starší Výtvarné centrum Chagall se nespoléhá jen na příjmy ze své sítě galerií. V Ostravě má i prodejnu výtvarných potřeb, zajišťuje rámování, paspartování, restaurování obrazů a další služby. "V tom celku to jaksi vychází, ale je to na přežití," řekl majitel Chagallu Petr Pavliňák, který výtvarné centrum provozuje společně se synem.
Jedna z nejznámějších ostravských galerií už musela své prodělečné výstavní síně zavřít. Dříve Chagall v regionu provozoval 16 galerií, od konce minulého roku už jich má jen poloviční počet. Proti dosud obvyklým 60 vernisážím se letos podle Pavliňáka uskuteční jen 42 výstav.
Podle Pavliňáka nastalo pro galerie velice složité období od počátku roku 2000 a týká se nejen Česka. "Sběratelé nemají dost peněz a ti skutečně velcí, kterých je odhadem v republice asi 200 a kam patří i bývalý šéf televize Nova Vladimír Železný, už mají kompletní kolekce a doplňují je jen minimálně. Počátek roku však už naznačuje vzrůstající tendenci," tvrdí.
Ze zázemí silného majitele - firmy Šmíra-Print, těží galerie Beseda v centru Ostravy, která si na výplaty a spotřebovanou elektřinu vydělává provozem vlastní kavárny. Kurátor galerie Petr Pivoda řekl, že potřební jsou i sponzoři, kteří zaplatí vydání katalogů k šesti autorským výstavám pořádaným za rok.
Důležité je podle Pavliňáka nabídnout lidem to, co se jim bude líbit. "Snažíme se dělat takové projekty, které jsou kompromisem mezi uměleckou kvalitou a prodejností děl. V poslední době se nám podařilo uskutečnit například divácky zajímavou výstavu Heleny Salichové. Stává se ale, že i přes původní očekávání se prodá velice málo obrazů," dodal Pavliňák, podle kterého by trhu s uměním pomohlo, kdyby se nakoupená díla dala odepisovat z daní.
Ilustrační foto: Lucie Pařízková
