Ve věku 79 let zemřel v sobotu výtvarník Jan Steklík, člen nonkonformní a recesistické Křížovnické školy čistého humoru bez vtipu. Do této skupiny patřili známí umělci jako třeba Karel Nepraš, Zbyšek Sion, Otakar Slavík či Aleš Lamr nebo i teoretici umění jako Eugen Brikcius nebo Ivan Martin Jirous. Poslední rozloučení s nekonformním umělcem a performerem Steklíkem se uskuteční v úterý 21. listopadu ve 12.00 v obřadní síni na hřbitově v Ústí nad Orlicí, uvedl server idnes.cz.
Tvorba Jana Steklíka se formovala od konce 50. let. Měl blízko k informelu, vytvářel ale spíše křehké kresebné kompozice s prvky koláže, s propalovanými místy a nedopalky cigaret, s natrháváním papíru nebo kresebnými texturami. Věnoval se ale i tehdy oblíbenému land artu či malbě.
V roce 2014 Steklíkovu tvorbu spolu s dílem Karla Nepraše, tedy práci dvou ředitelů Křížovnické školy, představil pražský Topičův salon. Poprvé se Steklík a Nepraš setkali v roce 1960 v ateliéru Jana Koblasy. Již v té době se kolem nich formovalo nekonvenční umělecké hnutí. Samotná Křížovnická škola vznikla patrně v roce 1963, na jednom z pravidelných sezení zakládajících členů v někdejší hospodě U Křížovníků v Praze.
Kromě výtvarníků (Naděžda Plíšková, Zbyšek Sion, Otakar Slavík, Rudolf Němec, Aleš Lamr) se tam scházeli i teoretici (Jan Kříž, Eugen Brikcius, Vladimír Borecký, Ivan Martin Jirous, Věra Jirousová, Josef Kroutvor) i příslušníci undergroundu. "Křížovníci" propojovali všednodenní realitu s uměním. Její aktivity se vesměs odvíjely v netradičních prostředích, především v restauračních zařízeních nižších cenových skupin, ale třeba i cestou k památným českým přírodním místům či historickým monumentům.
Steklík navíc ilustroval desítky knižních titulů, svého času také brněnský literární časopis Host do domu i magazíny Věda a život či Veronica.
