Osudy lidí, kteří se dostali do konfliktu s totalitní mocí, mapuje komiksová výstava, která dnes začala v Poslanecké sněmovně v Praze. Vyprávění pamětníků, které výtvarně zpracovalo třináct českých a slovenských komiksových kreslířů, zaznamenali dokumentaristé ze sdružení Post Bellum (z latinského "po válce").
Netradiční expozice s názvem Ještě jsme ve válce - Příběhy 20. století zůstane ve sněmovně pouze deset dní, pak bude putovat po českých městech a na podzim se představí na mezinárodním multimediálním festivalu KomiksFest.
Výstava vychází ze stejnojmenné knihy, která místo dobrodružných osudů superhrdinů mapuje příběhy skutečných lidí z nedávné historie. Barevné i černobílé obrázkové příběhy jsou umístěny na 24 velkých panelech.
"Každá etapa československých dějin je nějak zastoupena. Máme příběhy z druhé světové války, z 50. let i z disentu. Ale také lidí z druhé strany, těch, kteří spolupracovali s režimem," řekl Jan Vondryska z Post Bellum.
Jedním z komiksových hrdinů je například generál Tomáš Sedláček. Jeho příběh s názvem Ještě jsme ve válce, podle něhož je pojmenována celá výstava, popisuje krutost východní fronty i beznaděj komunistických kriminálů. Výtvarně příběh zpracoval Michal Menšík alias Nikkarin.
Komiks s názvem Ten kluk přece nic neudělal zase vypráví o těžkém rozhodování Milušky Havlůjové, zda spolupracovat s komunistickou Státní bezpečností, nebo být uvězněna a odloučena od dvouletého syna. Drastický příběh namalovala kreslířka TOY_BOX.
Na výstavě nechybějí ani příběhy z období normalizace a mezi komiksovými postavami lze najít i spolupracovníka Státní bezpečnosti - osud "estébáka", který promluvil o svém selhání, zpracoval v komiksu Chytřejší než oni Tomáš Kučerovský.
Jednotlivé komiksy vznikly na základě rozhovorů s pamětníky událostí 20. století, které skupina novinářů a historiků zpovídala v letech 2000 až 2011. Vznikla tak sbírka vzpomínek, fotografií, deníků a dalších textů o osudech z doby druhé světové války a komunistické totality.
Svědectví pamětníků jsou podle členů Post Bellum jedním z nejcennějších dokladů o moderních dějinách, ale i povaze českého národa, které mohou napomoci společnosti k vyrovnání s totalitní minulostí.
Podle ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, který převzal nad výstavou záštitu, se Češi se svou minulostí ještě zdaleka nevypořádali. "Připomínat tyhle věci je mnohem důležitější, než si myslíme. Mladí nevěří, když jim některé věci vyprávím. Prostě si neumí představit atmosféru 40. a 50. let, kdy se nejhorší věci děly," řekl na vernisáži ministr. Komiksový žánr by měl podle organizátorů přitáhnout především mladou generaci.
