Nejvýznamnější příslušníky rodu Valdštejnů připomene výstava ve Valdštejnské zahradě. Připravil ji Národní památkový ústav (NPÚ), Valdštejnům se letos věnuje část jeho dlouhodobého cyklu Po stopách šlechtických rodů. Výstava začne v sobotu a potrvá do 17. srpna.
Vedle této venkovní výstavy se v prostorách Senátu uskuteční ještě a interiérová výstava v Mytologické chodbě Valdštejnského paláce, ta potrvá od 20. srpna do 11. října. Každá z nich se na příslušníky rodu zaměří z jiného pohledu. Výstava v zahradě přiblíží například vévodu Albrechta Václava Eusebia z Valdštejna, který se proslavil nejen jako vojevůdce, ale byl zároveň významným stavitelem mnoha soukromých i církevních staveb. Jednou nejznámějších je Valdštejnský palác v Praze.
Někteří z Valdštejnů se kromě vojenství a diplomacie věnovali církevní dráze. Nejvýznamnějšího postavení v církevní hierarchii dosáhl Jan Bedřich z Valdštejna, který se stal pražským arcibiskupem. Projekt se soustředí zejména na příslušníky rodu, kteří v 17. až 19. století položili základ tuzemského kulturního dědictví, jako byla významná rodová sídla zámky Mnichovo Hradiště a Duchcov, které rodina vlastnila od 17. století. Rozmanitý mobiliář shromážděný rodinou v průběhu staletí, tedy soubor rodinných podobizen, obrazárny, knihovny, sbírky různého charakteru a množství dalších historických předmětů, je dnes ve sbírkách NPÚ.
Valdštejnové patří k nejstarším šlechtickým rodům na území Čech. Své jméno odvozují od hradu Valdštejn u Turnova, který v druhé polovině 13. století založil některý člen starobylého rodu Markvarticů užívající erbovní znamení lva či lvice. Větvení rodu Valdštejnů a s tím spojené drobení majetku dlouho bránilo vzestupu rodiny mezi vyšší šlechtu.
"Od 16. století se postupně některým příslušníkům rodu dařilo prosadit se ve službách císařů a zaujmout významné zemské úřady i pozice v armádě. Mezi širokou veřejností je dobře znám císařský generalissimus Albrecht z Valdštejna, v jehož době došlo k povýšení katolických Valdštejnů do hraběcího stavu. Jeho vzdálený strýc a poručník Adam mladší z Valdštejna, od roku 1627 nejvyšší purkrabí Českého království, sice neshromáždil tak rozsáhlý pozemkový majetek, ale podařilo se mu ho udržet pro své potomky i po Albrechtově pádu roku 1634," uvedl autor výstavy a kastelán zámku Benešov nad Ploučnicí Zdeněk Henig.
