Výstava v Národním muzeu: začátek i konec první republiky

Velká výstava k 90. výročí vzniku Československa obsadila všechny volné muzejní prostory, otevřena bude do poloviny března. Vystaveny jsou na ní i tři originály mnichovské dohody.

"Výstava připomene události spjaté s dějinami první Československé republiky, popíše zrod, život i její nešťastný konec," uvádí ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

První část zachycuje vznik republiky a vše, co jejímu vyhlášení předcházelo. Vedle působení československých legií a významných osobností spjatých se zahraničním odbojem ukazuje i domácí politiku v rámci habsburské monarchie a každodenní realitu válečného života. Založení samostatného státu 28. října 1918 připomíná například text washingtonské deklarace sestavený z telegramů, první československý zákon a Masarykův vycházkový oblek spolu s první prezidentskou standartou.

ČTĚTE TAKÉ: Kam na státní svátek? Pět tipů nejen po Praze

Další části výstavy upozorní na dvě odlišná prostředí, v nichž se odehrával život první republiky - město a venkov. "I tady budou některé unikáty jako Kotěrův nábytek z roku 1919, šaty z módního salonu Hany Podolské, gobelín se státním znakem, který byl umístněn v Poslanecké sněmovně, a sportovní automobil Jawa Minor. Závěr expozice připomene významné osobnosti spjaté s tímto obdobím," dodal Lukeš.

Francouzi nedokážou svou mnichovskou dohodu najít

Unikátními exponáty jsou tři originály jednoho z nejdůležitějších dokumentů české moderní historie - mnichovské dohody, a to německý, britský a italský. Francouzský originál tu není, protože je zřejmě ztracen. Originály smlouvy ze září 1938, kterou podepsali představitelé Británie, Francie, Itálie a Německa, jsou v Česku vystaveny vůbec poprvé. Na základě smlouvy muselo tehdy Československo do dvou týdnů podstoupit pohraničí nacistickému Německu; Mnichov se tak stal předzvěstí II. světové války.

"Dohodli jsme se s německou, britskou a italskou stranou, že nám tyto dokumenty zapůjčí," uvedl Lukeš. Ve francouzských sbírkách je podle něj jen dohoda ve formě telegramu, jak byl tehdy z Mnichova zaslán.

Foto: Národní muzeum