Zpěvák Karel Gott, který letos v červenci oslaví 69. narozeniny, se drží na špičce české populární hudby skoro půl století. Popularitu ale získal také v zahraničí, hlavně v Německu, a předloni se dokonce dočkal v Jevanech u Prahy i vlastního muzea. Měl celou řadu známostí, ale oženil se až nyní, když si vzal matku svého nejmladšího potomka Ivanu Macháčkovou.
O 36 let mladší Macháčková, se kterou se dal Gott dohromady před osmi lety, nyní čeká další dítě, narodit se má v červnu. Dlouholetých přítelkyň měl Gott už dříve několik a objevoval se s nimi i na veřejnosti, žádnou z nich si ale neodvedl k oltáři. K nejznámějším Gottovým partnerkám patřila Jitka Svobodová, jeho první delší známost, se kterou strávil druhou polovinu 80. let. Zhruba stejně dlouhou dobu strávila po Gottově boku Martina Zbořilová, nynější manželka režiséra Miloše Formana.
Ta na svůj vztah s Gottem, který prý nebyl vzorem věrnosti, později vzpomínala v knize Skladatelka voňavého prádla. "Zvykla jsem si žít s vědomím Karlovy bigamie... V okruhu svých kolegyň modelek jsem narazila na další Karlovy záskoky... a zpětně se divím, že vůbec stačil koncertovat a natáčet desky," napsala. V 90. letech plnil stránky tisku Gottův vztah s Marikou Sörösovou. Dlouho předtím, než vůbec začal v ČR nějaký bulvár vycházet, ale "věčný starý mládenec" šokoval věrné fanynky začátkem 80. let, když se z Mladého světa dozvěděly, že má dceru.
Dominiku tajil Gott před veřejností devět let, na rozdíl od druhé dcery Lucie, která se narodila v roce 1987. Žádná z nich ale nepocházela ze zpěvákova delšího vztahu. První dítě tak Karel Gott vychovává až poslední dva roky, dcera Charlotte Ella přišla na svět v dubnu 2006. "Po narození dcery se můj život postavil na hlavu. Přes ni se vracím do dětského světa...," řekl Gott loni při křtu nejnovější desky pro děti. Malá Charlotta nechyběla ani v medailonu, který o zpěvákovi nedávno natočila německá televize Deutsche Welle.
Právě v Německu strávil Gott velkou část kariéry, nedávno oslavil 40 let spolupráce s gramofonovou firmou Polydor. V zahraničí účinkoval i během normalizace a jak nedávno řekl, "pro státní konto vydělával cenné devizy", a tak neměl problémy. Přesto uvažoval o emigraci a dvakrát si ji dokonce vyzkoušel. Poprvé v roce 1968, podruhé o tři roky později, pokaždé se ale vrátil a bez problémů dál koncertoval. Získal dokonce tituly zasloužilý a národní umělec.
Cesta plzeňského rodáka Gotta (narodil se 14. července 1939) k hudbě nebyla přímá. Pozdější třiatřicetinásobný Zlatý a Český slavík se v mládí zajímal i o výtvarné umění, a když ho nepřijali na uměleckou průmyslovku, vyučil se elektromontérem v ČKD. Veřejně zpívat začínal v osmnácti po kavárnách, až v roce 1959 jej angažoval orchestr Karla Krautgartnera. Rok nato byl přijat na konzervatoř, kde studoval operní zpěv. V roce 1963 se stal členem divadla Semafor, už předtím prvně získal Zlatého slavíka.
"Já byl skromňoučký chlapec, který se nestačil divit, jak se z předposledního 49. místa ve Zlatém slavíku ocitl příští rok na první příčce," vzpomínal Gott na zlom v kariéře. Po krátkém intermezzu v Semaforu založil v roce 1964 s bratry Štaidlovými divadlo Apollo, v roce 1967 ale přišla nabídka k zahraničnímu angažmá a Gott zamířil do USA. V hotelu Frontier v Las Vegas tehdy získal pětiměsíční angažmá. Od 70. let Gott sbíral úspěchy v Československu i zahraničí, vydával desítky desek, jeho koncerty bývaly vyprodané. Do USA se vrátil v letech 2000 a 2005 dvěma koncerty v newyorské Carnegie Hall.
Kromě hudby se Gott věnuje i výtvarnému umění, jeho obrazy sice výtvarná kritika nepřijímá, díla se ale přesto celkem dobře prodávají. Veřejnost ale občas známý zpěvák zaujme i jinak - nedávno třeba vzbudily pozornost jeho někdejší kontakty s představiteli českého podsvětí (Gott k tomu řekl, že prostě "naletěl"), v paměti lidí ale dodnes zůstává i jeho projev na shromáždění odsuzujícím Chartu 77.
Foto: ČTK