Ivan Mládek a jeho Banjo Band se vzpamatovávají ze smrti kolegy a přítele Ivo Pešáka. Hrát budou dál, bez něj, náhradníka angažovat nechtějí. Právě vydávají DVD největších hitů. Textař a banjista vzpomíná v rozhovoru pro TÝDEN na svého kamaráda a půl století s kapelou.
Před nedávnem vám zemřel přítel...
Nám už umřelo víc lidí, tak život chodí, ale s Ivo Pešákem jsem hrál padesát let! Ivo pro mě byl jak příbuzný, ztráta je to pro mě i pro Banjo Band nenahraditelná. A nejen pro nás. Lidi ho milovali, stačilo, aby jen vylezl na pódium, a publikum už bouřilo nadšením. Ani nemusel nic dělat a už měl úspěch.
Věděl jste, že je na tom zdravotně tak špatně?
Že na tom není dobře, jsme věděli patnáct let. Ale Ivo přesto žil dál život tak plnými doušky, že byl skoro zázrak, že se svými chorobami vydržel tak dlouho. Začal jsem věřit, že má tak tuhej kořínek, že nakonec přežije nás všechny. I když ulehl a hodně se to zhoršilo, stále jsem doufal, že se nakonec ze všeho vylíže. Ale příroda byla nakonec mocnější.
Profesor Pirk konstatoval, že to byl takzvaný polymorbidní pacient, že smrt číhala hned z několika stran.
Asi ano. Lékaři se ho snažili dát dohromady a udělat mu takovou jakousi generálku. Ale nezdařilo se.
Zamyslel jste se pak nad svým životním stylem?
V porovnání s Ivem máme všichni pocit, že žijeme zdravě. Jeho životospráva byla zničující, ale tak to u komediantů bývá.
Kdy se Ivan Mládek cítil nejvíc na dně?
Proč odmítá bilancovat?
Čím se živila jeho žena?
Na jakou pozici by angažoval svého spolužáka Klause?
Kde hrála kapela místo předfilmu v biografu?
Na tyto a mnohé další otázky odpovídá Ivan Mládek v rozhovoru ve vydání časopisu TÝDEN, který je na stáncích od 27. června.
