Everest, K2, Annapurna nebo Lhoce. Čtrnáct nejvyšších vrcholů planety představuje pro horolezce jednu z největších výzev. Jako první ji v roce 1986 dokončil Reinhold Messner, který se stal symbolem odvážného lezení bez umělého kyslíku. Jeho následovníci dnes čelí nejen extrémním podmínkám, ale i přísnějšímu ověřování svých výkonů.
Čtrnáct vrcholů nad hranicí osmi tisíc metrů
Na světě existuje 14 osmitisícových vrcholů. Nejnižší z nich je Šiša Pangma, která má 8027 metrů, a nejvyšší je Mount Everest s 8848 metry nad mořem. Deset osmitisícových hor leží v Himálaji, čtyři v pohoří Karákoram.
Podle původního seznamu specializovaného serveru www.8000ers.com na všechny osmitisícovky vylezlo 77 horolezců, z toho přes 20 bez použití kyslíku. V této elitní skupině je od roku 2014 i český horolezec Radek Jaroš.
Moderní technologie přepisují horolezeckou historii
Německý kronikář Eberhard Jurgalski, který založil a provozuje server 8000ers.com, letos v dubnu zveřejnil takzvanou Tabulku Nové éry, podle které na světě existuje 39 horolezců, z toho 15 žen, kterým se podařilo stanout na vrcholu všech 14 osmitisícovek. Tato tabulka uznává pouze ty výstupy, u nichž je stoprocentně ověřeno s pomocí nejmodernšjší techniky, že lezec dosáhl skutečného, geograficky nejvyššího bodu dané hory. Jurgalského tým uvedl, že provedl už 42 oprav dříve uznávaných výstupů na různých horách, současně ale některé historické výstupy po novém prověření uznal.
Messnerovi trvalo zdolání všech osmitisícovek 16 let. Svou první osmitisícovku, Nanga Parbat, zdolal Messner v roce 1970. V roce 1985 se postaral o průlom v himálajském horolezectví. Spolu s Rakušanem Peterem Habelerem se vydal na Gašerbrum I, který zdolal alpským způsobem, tedy bez pomoci lan a šerpů a bez kyslíku. Další převratný výkon zaznamenal v květnu 1978, kdy se opět s Habelerem na druhý pokus ocitl jako první člověk bez kyslíkových přístrojů na nejvyšší hoře světa Mount Everestu. Na poslední osmitisícovku, Lhoce, vystoupil 16. října 1986.
Kukuczka následoval Messnera, v horách našel smrt
Druhým horolezcem, který je všechny zdolal, se stal rok po Messnerovi Jerzy "Jurek" Kukuczka. Tento polský horolezec to stihl za necelých osm roků a dodnes ho v tomto v směru nikdo nepřekonal. Kukuczka zemřel v říjnu 1989 při výstupu na Lhoce, která byla ironií osudu vůbec první osmitisícovkou, na které stanul.
Jako třetí zkompletoval Korunu Himálaje v roce 1995 Švýcar Erhard Loretan, který v roce 2011 zahynul v Bernských Alpách, když se zřítil i se svým klientem při pokusu o dobytí vrcholu Grünhorn.
Ženy mezi dobyvateli všech čtrnácti vrcholů
První ženou, která se zařadila do tohoto elitního klubu, se stala v roce 2010 Španělka Edurne Pasabanová, kterou o rok později napodobila rakouská horolezkyně Gerlinde Kaltenbrunnerová. Ta je první ženou na světě, která všech 14 osmitisícových vrcholů zdolala bez pomoci kyslíku.
Na první osmitisícový vrchol (Annapurnu I, 8091 metrů) vystoupili francouzští horolezci Maurice Herzog a Louis Lachenal v červnu 1950 a všech 14 velehor bylo zdoláno za necelých 14 let. Posledním pokořeným vrcholem byla v květnu 1964 nejnižší z nich Šiša Pangma.
Československá stopa na nejvyšších horách světa
První osmitisícovka, kterou zdolali českoslovenští horolezci, byla Nanga Parbat, na které v červenci 1971 stanuli slovenští horolezci Ivan Fiala a Michal Orolin. Prvním Čechem pak byl Karel Schubert v květnu 1979 na Makalu, který ale při sestupu tragicky zahynul.
Dnes dvaaosmdesátiletý Messner je považován za nejlepšího horolezce všech dob, pro několik generací milovníků hor byl a je inspirací. Kromě Koruny Himaláje také přešel přes jižní pól Antarktidu, diagonálně přešel Grónsko, podnikal expedice do pohoří Altaj a pouště Gobi v Mongolsku, přešel například i pouště Taklamakan v Číně, Atacama v Jižní Americe či Thár v Indii. Neúspěšně se pokusil přejít ze Sibiře na Aljašku. Koncem roku 1986 výstupem na Mount Vinson v Antarktidě zdolal poslední ze sedmi nejvyšších vrcholů všech sedmi kontinentů a stal se prvním horolezcem, který je zdolal bez pomoci umělého kyslíku. V horách ztratil tento velký kritik sportovního lezení bratra Günthera, což považuje za své největší selhání.
Od horských vrcholů přes politiku až k muzeím
Messner je také plodným autorem, napsal přes šest desítek knih. V knize Yetti, legenda a skutečnost, která vyšla i česky, například napsal, že legendární stvoření existuje pouze v představivosti lidí, kteří si jej pletou s himálajským medvědem. Messner se dal i na politiku. V letech 1999 až 2004 byl poslancem Evropského parlamentu za italské zelené, v politice se ale dobře necítil. Je zakladatelem Messnerových horolezeckých muzeí, farmářem i filmařem. Často přebývá na svém hradě Juval, kde je jedno z jeho muzeí. Messner několikrát navštívil Česko, naposledy letos v dubnu za velkého zájmu fanoušků absolvoval turné přednášek The Final Expedition, kde hovořil o tradičním horolezectví.
