Josef Abrhám: S Havlem jsme si při natáčení Odcházení začali tykat

V profesi je tento český herecký klasik vybíravý a tím vzácný. Dávno opustil divadlo a z filmových nabídek hledá opravdu jen ten šafrán. Naposledy se ujal velké hlavní role kancléře Riegera ve filmu Odcházení Václava Havla.

Tykáte si s Václavem Havlem?

Odnedávna ano. Pan prezident mi tykání nabídl při práci na Odcházení. Říkal, že když lidi spolu pracují, mají si tykat. No, mně to moc nešlo, pletu se, ale nevadí nám to.

Jaké bylo setkání zkušeného herce s debutujícím režisérem?

V tom jsem nebyl sám, většina herců byla zkušených. Pan prezident byl u spousty věcí poprvé, sám o tom mluví, ale na originální vidění, dialogy... na to nepotřebuje zvláštní zkušenost. Václav Havel má navíc velkou školu od Radoka a také Grossmana, je to múzický člověk, napsal spoustu věcí, taky třeba anatomii gagu - ví moc dobře, co je gag. A při té praktické režii byl rychlý, velmi často vzal první verzi, předehrál, jak si představuje, abych to zahrál, a dost odvážně, to jsem se válel smíchy. Dozvídal jsem se od něj hodně.

Rozpakoval jste se roli přijmout?

Byla to odzbrojující nabídka, které se nedalo odolat. Byl to zásah, ale hned jsem si začal klást otázku, jestli ho nezklamu a naplním to, co on ode mě očekává, když mě pozval k tak důležitému partu, ještě ke všemu k filmové verzi. Hru jsem samozřejmě znal v knižní i divadelní verzi, a když se mě to takto osobně dotklo, znovu jsem se k ní vrátil a tu hru začal znovu luštit, co já s tím budu dělat, kolik toho je, jsou to těžké texty a je jich tam hodně. Měl jsem z toho vítr...

Přitom to nebylo vaše první angažmá v Havlových hrách...

Nebylo, to je pravda. Hrál jsem v Audienci, což celé bylo neuvěřitelné. Václav Havel se stal v prosinci 1989 prezidentem a Jiří Menzel si usmyslel, že nastudujeme s Lanďákem Audienci, ujal se režie a že v Činoherním klubu uděláme premiéru.

Celý rozhovor si přečtete v časopisu Instinkt, který vyšel 24. března.