Legendární hlasatel Miloš Frýba, ikona Československé televize 70. a 80. let, odchází do důchodu. Z obrazovek zmizel již po roce 1990, v televizi však dál pracoval jako režisér denního vysílání. Jeho popularita ani po osnácti letech zcela nevyvanula. Frýbovi ctitelé se dodnes každý rok 25. ledna v den jeho jmenin scházejí v Praze k oslavě nazvané Frýbestr.
Letos třiašedesátiletý Frýba nastoupil do Československé televize v roce 1968 jako tvůrce elektrických efektů, v roce 1972 se po vítězství v konkurzu stal hlasatelem. "Byl jsem tehdy první muž ve funkci programového hlasatele a na svém kontě mám ještě jedno prvenství: byl jsem ten, kdo zahajoval pravidelné barevné vysílání na Kavčích horách. Naopak jsem byl poslední, kdo se loučil s hlasatelnou v Měšťanské besedě, odkud se vysílalo do té doby," zavzpomínal Frýba v tiskové zprávě. V roce 1988 se Frýba stal vedoucím týmu hlasatelů, o dva roky později změnil profesi a začal pracovat jako režisér.
Kořeny frýbovské legendy sahají právě do šedivých normalizačních 80. let. Její vyznavači vzpomínají, jak pro ně v době ospívání v tehdejším socialistickém Československu Frýbou ohlašované zprávy v 8:50 znamenaly jednu z mála nezpochybnitelných jistot. Právě v tento ranní čas proto také dodnes v nádražní restauraci v pražských Dejvicích zahajují tradiční lednovou oslavu, jíž se účastní desítky lidí.
Hlavní náplní jejího programu bývá zpěv písní opěvujících jejich gurua, jehož černobílá fotografie blahosklonně shlíží místo prezidentského portrétu z čestného místa na zdi. Sám Frýba se však oslavy zásadně neúčastní a informace o jejím konání nekomentuje.
Frýbovský hudební projekt nazvaný FBH za dlouhá léta své existence vytvořil coververze mnoha skladeb s texty o boji kladného hrdiny Frýby proti "zloduchovi" nazvanému jménem dalšího bývalého hlasatele, Alexandra Hemaly. Jejich autoři se nenechávají svazovat žádnými stylovými omezeními. Vycházejí sice z punku, avšak neohrnují nos ani nad středním proudem a dalšími žánry. Jejich ústřední heslo "Frýba a láska zvítězí nad Hemalou a nenávistí" prý lze vyjádřit textem na melodie vypůjčené z dechovky, koledy, tradicionálu či budovatelské písně.
Nápadu se počátkem 90. let chytila tehdy velmi populární skinheadská skupina Orlík, která jednu ze svých desek nazvala Miloš Frýba for President a podle skalních členů dejvického klanu, kteří se od holohlavých muzikantů distancují, sklízela nezaslouženě jejich slávu.
Koláž: Týden