Rok 2015 začal v Kuvajtu pěkně zostra. Vláda se mj. konečně odhodlala k dlouho odkládanému a vášnivě diskutovanému kroku kolem zdražení pohonných hmot. A v agentuře je také veselo.
Neuvěřitelné. Kerosin a naftu teď pořídíte v Kuvajtu za nějakých 13,50 Kč za litr, zatímco benzin zůstává nadále na pěti korunách za litr. Nevěřili byste, jak silné je to téma v páté nejbohatší zemi světa, kde neexistuje žádná daň z příjmu. Lidé mají rádi to svoje jisté všude na světě plně stejně.
Nový rok přinesl také nové poznání ohledně skutečných možností, jak tvořit kreativní reklamu. Dozvěděl jsem se, že úspěšné pobočky světových agentur v Perském zálivu disponují rozpočty v řádu milionů dolarů, určených výhradně na tvorbu a realizaci kreativních konceptů pro reklamní soutěže. Před pár dny nás po síti - kvůli vynikajícím kreativním výsledkům - vyzvali, abychom se podíleli na přípravě velké globální kampaně, která má jediný cíl - vyhrát právě Lvy v Cannes. Neomezený budget, neomezené možnosti, neomezená kreativita. Tvůrce vítězného nápadu čeká nejen cesta na Cannes Lions plná poct, ale také místo v naší dubajské pobočce s pohádkovým platem. V pobočce, která dnes velmi vážně aspiruje na to, být nejlepší agenturou na světě - a nutno říct, že se jí to krok za krokem daří.
V souvislosti s přípravou dalšího "nej" projektu, Expo 2020 v Dubaji, se otevřely desítky tisíc nových pracovních míst, samozřejmě nejen v reklamě. Nové agentury vznikají jako houby po dešti, přichází spousta inovativních a kreativních nápadů a roste hlad po tom, ukázat se a být nejlepší. Pokud někdo chcete teď vydělat "rychlý prachy", Dubaj je to pravé místo a ještě pár let bude. Budete se ale muset popasovat s tím nejlepším, co v současné době existuje.
Říká se, že chceš-li pobavit boha, řekni mu o svých plánech. Nikdy dopředu nevíme, co nás přesně čeká a kdy to přijde, a tak s přelomem roku alespoň bilancujeme, slibujeme a zavazujeme se. Já jsem si na konec roku dovolil zamíchat kartami svého života dost důkladně, a tak do roku 2015 vstupuji s velkým a napjatým očekáváním, jež by se dalo popsat větou: "E. T. volat domů."
Úporně přemýšlím, zda je tohle moment a příležitost, na které jsem celý život čekal. Asi ano. Kdo by sakra nechtěl dobýt Mount Everest světové reklamy a s veškerými poctami to někam dotáhnout? Jenže jsem se zároveň přistihl, že se děsím toho, že by se to mohlo stát. Nedávno mě ale napadlo, že bych měl napsat knížku o muži, jemuž se splnilo všechno, co si kdy v životě přál. A co že si to tedy přeju do roku 2015? Prostě být s ní... Protože jak řekl Charles Bukowski: "Láska mi drtí kosti, a já se směju."
