Už navždy bude Petra Černocká Saxánou, neukázněnou mladou čarodějnicí, kterou lidský svět láká víc než ten fantazijní, plný kouzel. Díky pohádkové komedii Dívka na koštěti má postaráno nejen o životní filmovou roli, ale i o jeden ze svých největších hitů. Momentálně se vrací v pokračování Saxána a Lexikon kouzel.
Jak jste přijala nápad na pokračování Dívky na koštěti? Nebála jste se trochu riskantního pokusu o vstup do stejné řeky?
Zaprvé jsem měla dost času si na myšlenku pokračování Saxány zvyknout, protože to už musí být víc než deset let, kdy za mnou a za Honzou Hrušínským přišel v Karlových Varech Václav Vorlíček a říkal: "Tak děti, my jsme se s Milošem Macourkem rozhodli, že uděláme pokračování." Pár let se nic nedělo, až mi jednoho dne sousedka řekla, abych si koupila noviny, že tam píšou o pokračování Saxány a že tam je naznačený děj. Bacha, říkala jsem si, to už je vážné. Pak se zase nic nedělo. Takže když přišli s pokračováním potřetí, zachovala jsem ledový klid, odjela jsem na dovolenou do Řecka a den po návratu jsem začala točit. S tím, že jsem ani neměla vyzkoušené kostýmy. Takže pak už to šlo tak rychle, že nebylo o čem přemýšlet. A pokud jde o to vstupování do stejné řeky, potěšilo mě, že finální tvar scénáře, který se několikrát měnil, začal počítat s tím, že to bude dost jiný film. Počítačově animovaný a podobně. Nejde o přímé pokračování, protože to po těch letech prostě nejde. Po pár metrech si budou diváci muset zvykat na to, že to je úplně jiný typ filmu s jinou poetikou. Takže přemýšlet o stejné řece v tomhle případě nemá cenu.
Když srovnáte Saxánu z Dívky na koštěti s tou dnešní, kam se posunula? V čem je jiná?
Přizpůsobila se dnešní době, což souvisí s těmi počítačovými triky. Jinak v centru dění zůstává příběh, který pochopitelně dobře dopadne. Já jako Saxána už nemám dominantní pozici, jsem řadový pěšák v poli. Příběh se točí hlavně kolem mé dcerušky, malé Saxánky. Důležité je, jak výsledek přijmou diváci. U původní Dívky na koštěti bylo důležité, že se trefila do očekávání diváků. Nadchla je v kontextu doby, která byla fujtajbl. V tehdejší společenské atmosféře byl ten film přijatý úžasně, ale nikdo neví, jak druhá Saxána, jestli zabrnká na tu správnou strunu. Určitý předpoklad tu je, protože diváci zůstali věrní lehčím komediím, a tohle je vyloženě zábavný komerční rodinný film.
Nostalgie taky udělá svoje, všechny milovníky Dívky na koštěti bude zajímat, co se dělo dál.
To udělá svoje, minimálně v prvním promítacím víkendu. Lidi budou zvědaví a budou se chtít kouknout. A kdyby náhodou ten film diváci přijali vlažně, uklidňuju se tím, že u nás filmy časem dozrávají. Vemte si třeba, jak úžasně přijímáme pamětnické komedie z první republiky, které leckdy byly trošku pitomé.
Přiznám se vám, že mě u Saxány vždycky docela mrzel konec. Saxána se rozloučí s báječným kouzelným světem a stane se z ní normální lidská bytost. Pohádkový svět je přece úžasný, plný nekonečných možností, ale ona vypije odvar z babského ucha a dá mu sbohem. Jak jste tohle vyústění vnímala vy?
Myslím, že jsem už tehdy chápala, že to je takový pohádkový základ. Archetyp, máte to v Rusalce, v Malé mořské víle a dalších. Kouzelná bytost zaplatí za lásku svou nesmrtelností. Fakt je, že pragmaticky přemýšlející děcko si řekne: To je blbý, ona už nebude mít tu prodlouženou ruku a další věci. Ale myslím, že Vorlíčka s Macourkem taky trochu mrzelo, že se Saxána stala obyčejnou lidskou bytostí, tak vymysleli tohle pokračování, kde si Saxána přes zákaz svého manžela zase trochu zakouzlí.
Celý rozhovor si přečtěte v časopisu INSTINKT, který vyšel 15. září.
