Absolvovala svůj první let a první dovolenou, chodí do autoškoly a učí se lukostřelbě. Její matka vydala málo úspěšnou knihu, kvůli níž se její rodiče soudí, a veřejnost se od ní postupně odvrací. Takové jsou nejnovější informace o nyní 19leté rakouské dívce Natasche Kampusch, která před rokem vzbudila v celé zemi i v zahraničí obrovskou pozornost.
Přesně 23. srpna uplyne rok od jejího útěku ze sklepní místnosti, v níž ji po více než osm let údajně věznil Wolfgang Priklopil z nedalekého sousedství. Dívka pohřešovaná od 2. března 1998 se před rokem "osvobodila" a věznitel spáchal sebevraždu.
Od té doby Natascha téměř nezmizela ze stránek rakouského tisku. A teď, s blížícím se výročím, je frekvence zpráv o ní zase ještě podstatně vyšší než v posledních měsících. V pondělí 20. srpna odvysílá místní televize ORF další velkou reportáž, jejímž autorem bude pochopitelně znovu Christoph Feurstein. Ten s ní vedl už první rozhovor po osvobození, dostal za něj dokonce novinářskou cenu a stal se Nataschiným důvěrníkem.
Diváci budou podrobně informováni o tom, že lékaři dali Natasche konečně svolení k tomu, aby absolvovala svou první cestu letadlem. Dosud jí údajně v letu bránily neurologické potíže i problémy s krevním oběhem. Na začátku srpna však konečně v doprovodu nevlastní sestry, Feursteina a sociálního pracovníka odletěla do Barcelony a ve Španělsku tráví svou první dovolenou. Užívá si koupání, jízdy člunem i návštěvy restaurací.
Doma má teď jako jiné děti prázdniny, i když do školy nechodí - učí ji soukromí učitelé. Začala se ale učit řídit auto a v autoškole jí to prý jde velmi dobře. Na radu lékařů navštěvuje i hodiny lukostřelby, což jí prý pomáhá překonávat problémy s koncentrací.
Prostě Natascha realizuje to, o čem už dlouho mluví - po dlouhé izolaci se snaží vrátit do normálního života. Jenže stále větší část veřejnosti jí nevěří a má dojem, že jí o to vlastně nejde. Mnozí soudí, že Natascha nadále dělá všechno pro to, aby zůstala v centru pozornosti médií a dál výhodně zpeněžovala svůj příběh. Stále více lidí navíc soudí, že všechno bylo ve skutečnosti úplně jinak, než jak je jim předkládáno.
Těžko říct, do jaké míry je publicita její iniciativou a do jaké míry si ji vynucují sdělovací prostředky. V rakouských novinách se každopádně stále častěji objevují dopisy čtenářů, kteří píšou: když chce žít normální život, jak tvrdí, tak ať ho žije, a nedělá ze sebe celebritu. V těchto názorech se odráží i závist, protože Natascha za svůj příběh a stále nové rozhovory a reportáže už utržila pěkné peníze.
Jednoznačný je pak odpor veřejnosti vůči její matce. Brigita Sirny-Kampuschová vydala nedávno knihu s názvem Zoufalé roky a mnoho Rakušanů soudí, že se prostě jen snaží vytěžit z případu co nejvíc peněz. Stále častěji se mluví o tom, že matka o zmizení dcery věděla víc, než přiznává, nebo že ji vlastně z domu vyštvala a dceřina nepřítomnost jí ani moc nevadila.
Kniha se dobře neprodává a navíc kvůli ní Nataschin otec Ludwig Koch svou bývalou manželku žaluje, protože se o něm v knize údajně vyjadřuje urážlivě. Například o něm tvrdí, že má problémy s pitím, a vyčítá mu v podstatě totéž, co on jí: že na příběhu dcery po celou dobu parazitoval.
Foto: ČTK/AP
