Vilém Rubeš: Spotřebitelé jsou zároveň Jekyll i Hyde

Mrazivé zjištění: jsme v rukou schizofreniků. Nebo je to bipolární porucha? Spotřebitelé jsou zároveň Jekyll i Hyde.

V depresivní fázi převládá strach. Chudší cílové skupiny uvykly krutému zacházení. Vědí, že s nimi každý vymete. Vědí, že každá změna bude k horšímu. Jsou zvyklí na hrůzné zacházení a pokorné šoupání nohama. Tuhle jsme obědvali v řadové hospodě na Žižkaperku. Zážitek! Dvakrát jsem ukázal do menu, dvakrát jsem dostal vynadáno, že to není, nedovezli, vaří se. Nejzajímavější byla rutina, s jakou ta kellnerka štěkala. Za drzost chtít po putyce, co sama inzeruje, už dostalo za uši bezpočet hostů, a nikdo ani nepíp! Třebaže seřvali, na konci mi nabídli kartičku, abych měl desáté meníčko zadara. Takhle to chodí, se s tim smiř.

Jsou zvyklí. Což také znamená, že jsou nedůvěřiví, kupují nejraději jen to, co znají. Prodat jim jakoukoli novinku je nadlidský úkol. Jen spatří moc nového a lesklého, prchají z krámu jak plaché laňky.

Jenže cvak: osobnost se vymění. Ví vše a líp! Studiem populárních blábolů manický Hyde ví, že nás farmaceutická mafie vyvražďuje očkováním, a obrací se k přírodním léčivům kmenů, co než vymřely, dožívaly se i třiceti let. Studuje životní zvyklosti civilizací, které vyvrátil veletucet syfilitiků na koních s mušketami. Dobře ví, že chléb, jaký chce kupovat, bude osobně ručně uválen poctivým mistrem pekařem ze zcela přírodních surovin nejvyšší jakosti. A že tento chléb bude kdekoliv dostupný, stát patnáct za kilo, a vydrží měsíc.
Je schopen srovnat ceny a divit se, proč zlý obchodník chce mít marži a proč táž krabička v Jihlavě stojí víc než v Londýně. Je ochoten přeposílat upozornění na šestkrát převařené mléko po době trvanlivosti. S nadšením sleduje pátrače komerční televize, kteří objevují, že zelenina hnije dokonce i na prodejnách.

A někdy se ty dvě osobnosti dokonce prolínají, frekvence změn mezi nimi je rychlá a blíží se míře výskytu Schrödingerovy kočky.

Jsme tedy v rukou schizofreniků? Ne, je to lepší i horší zároveň - jsme v rukou obyčejných lidských bytostí, plných nadějí i obav, předsudků i skutečných znalostí, omylných, citlivých i netečných, zvědavých, ale strachujících se. Jsou dva v jednom, jak říká staré reklamní klišé. Obava i naděje. Problém i řešení.

Když je důvěrně nepoznáme - jak jim chceme něco prodat?