Jen málokterá hvězda akčních filmů zažila tak raketový start a záhy tak hluboký pád jako Američan Steven Seagal, který v úterý oslaví šedesátiny. Málokterý akční herec ale také hovoří plynule japonsky, je buddhistou, nahrál dvě hudební alba a doma má velkou sbírku kytar a samurajských mečů. Tento skoro dva metry vysoký brunet, jehož nejslavnějším filmem je Přepadení v Pacifiku z roku 1992 se dvěma oscarovými nominacemi, se rovněž zřejmě nejvíce zasloužil o popularizaci umění sebeobrany aikido mimo Japonsko.
"Moje životní mise je být dobrý silný člověk, pomáhat těm, kteří to potřebují, a používat bojové umění jako cestu léčby," tvrdí Seagal, jenž do akčních filmů v roce 1988 vnesl svěží vítr. Jednak aikidem, ale i svým specifickým stylem (klidná síla), oblékáním (černé sako či tříčtvrteční kožený kabát) a účesem (vlasy do culíku). Z kopce to s jeho filmy začalo jít v polovině 90. let, když se vedle "spravedlivého lámání kostí" pokoušel do filmu vnést i svůj světonázor, mj. ekologický ve snímku Aljaška v plamenech, který i režíroval.
S přelomem tisíciletí už točil většinou jen filmy rovnou pro video (mj. Žoldáci spravedlnosti, Smrtící zbraň či Ruslan). Na plátna kin se vrátil v roce 2009 snímkem Hlídač a rok nato se objevil vedle Roberta De Nira v thrilleru Machete. Od roku 2009 má Seagal v televizi vlastní reality show Steven Seagal: Strážce zákona, v níž se s policisty vydává do ulic hledat skutečné kriminálníky. Příznivé kritiky se dočkal i jako protagonista krimiseriálu Strážce spravedlnosti, vysílaného od roku 2010.
Steven Frederic Seagal se narodil 10. dubna 1952 v Lansingu, hlavním městě státu Michigan. Jeho matka, zdravotní laborantka, měla irské a mongolské předky, otec židovského původu učil matematiku na střední škole. Už jako šestiletý začal Steven s bojovým uměním a asi v osmnácti letech se odjel učit do Japonska od největších mistrů. Kromě bojových umění tam studoval též zen buddhismus a orientální medicínu.
V roce 1976 převzal vedení školy bojových umění v Ósace po učiteli, s jehož dcerou se rok předtím oženil. S Mijako Fudžitaniovou, s níž má syna a dceru, se rozvedl po deseti letech. Od roku 2009 je počtvrté ženatý - s mongolskou tanečnicí Erdenetujou Bacuchovou, s níž má syna. Celkem má sedm dětí.
Po 15 letech v Japonsku se Seagal vrátil do USA, kde si v Los Angeles založil školu bojových umění, která si získala dobrou pověst a vynesla mu i první filmové role. Na plátně debutoval v roce 1988 hlavní rolí v akčním thrilleru Nico - víc než zákon, jenž trochu připomíná Seagalův životní příběh. Následovaly mj. snímky Těžko ho zabít, Muž s cejchem smrti, Nemilosrdná spravedlnost či Přepadení v Pacifiku, na něž v roce 1995 úspěšně navázalo Přepadení 2: Temné území. Poslední celkem ceněnou "seagalovkou" byl thriller Glimmer Man (1996).
Od mládí je Seagal nejen vášnivým milovníkem aikido, ale též hudby a zejména blues. Sám hraje na kytaru, zpívá a některé jeho písně se objevily i v jeho filmech. V roce 2005 vydal své první album Songs from the Crystal Cave a rok nato se se svou druhou deskou Mojo Priest vydal na turné po USA a Evropě. Letos se chystá vydat své třetí album.
Seagal se též rozsáhle věnuje charitě - od ekologických aktivit přes boj za práva zvířat až po boj s AIDS. Pravidelně navštěvuje a podporuje děti v nemocnicích a sirotčincích v různých koutech světa a zapojuje se do kampaní proti drogám. "Nejdůležitější v životě pro mě nejsou peníze a sláva, ale má schopnost pomáhat ostatním," říká držitel 7. danu v aikido Steven Seagal.
