Česká televize postupovala v souladu s ústavou, když poskytla v některých předvolebních pořadech více prostoru politickým stranám favorizovaným průzkumy voličských preferencí. Vyplývá to z nyní zveřejněného rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS), který odmítl stížnost politické strany Nezávislí demokraté (předseda Vladimír Železný).
Strana neuspěla ani s návrhem na zrušení údajně protiústavní části volebního zákona. Soud stížnost bez veřejného jednání a bez vyhlášení odmítl jako neopodstatněnou, řekl mluvčí ÚS Michal Spáčil.
Ústavní soud tak potvrdil správnost právního názoru Nejvyššího správního soudu, který námitky Nezávislých demokratů projednával jako první. Česká televize rozhodnutí soudů vítá.
Nezávislí demokraté u správního soudu zpochybnili mandát všech kandidátů a náhradníků zvolených ve volbách do Poslanecké sněmovny. Argumentovali skutečností, že Česká televize v předvolebních pořadech poskytla více času parlamentním stranám a subjektům, které favorizovaly průzkumy preferencí. Podle stížnosti tak byla porušena svobodná soutěž politických sil. Soud nedal straně zapravdu, proto Nezávislí demokraté podali ústavní stížnost.
Postup České televize je podle ÚS v pořádku. Zcela rovnoměrné rozdělení předvolebních spotů je samozřejmostí, ale v dalších zpravodajských a publicistických pořadech smí televize dávat prostor stranám podle jejich významu.
"Závěr Nejvyššího správního soudu, že je ústavně přípustné, aby byl politickým stranám v rámci veřejnoprávního média vyměřen další vysílací čas diferencovaně podle jejich významu, Ústavní soud hodnotí jako ústavně akceptovatelný," stojí v rozhodnutí. Ústavní soudci ocenili, že správní soud dal televizi kvůli přetrvávajícím pochybnostem návod, jak při dělbě vysílacího času postupovat v budoucnu - nemělo by rozhodovat jediné kritérium, například předvolební průzkumy.
Česká televize pokládá rozhodnutí soudu za potvrzení správnosti svého postoje, který se před volbami nejvýrazněji odrazil v sérii diskusních pořadů Václava Moravce. Mluvčí ČT Martin Krafl ČTK řekl, že se veřejnoprávní televize snaží dlouhodobě dávat prostor i malým stranám. Do vysílání programů ČT24 a ČT1 proto nedávno zařadila pořad Politické spektrum. "Je to magazín o životě a fungování malých politických stran a hnutí, dává divákům příležitost nahlédnout do jejich politické kuchyně a jim samotným poskytuje prostor k prezentaci názorů," uvedl Krafl.
Podnět ke zrušení jednoho z odstavců volebního zákona Nezávislí demokraté zdůvodnili názorem, že norma neumožňuje návrh na zneplatnění voleb jako celku. Strana v tom spatřovala rozpor se základním právem na soudní ochranu. Podle ÚS je však stížnost zjevně neopodstatněná. Přezkoumání voleb jako celku prý norma při správném výkladu umožňuje. Konkrétní aplikaci by musel řešit správní soud.
Ústavní soud v posledních týdnech odmítl i další stížnosti související s volbami. Ondřej Rezek z Prahy požadoval zneplatnění volby poslanců zvolených za metropoli. Argumentoval přitom nevyplacenými příspěvky straně SNK-Evropští demokraté. Návrh však měl formální vady. Josef Novák zpochybňoval zvolení Milana Šimonovského (KDU-ČSL), ale návrh byl podle ÚS neopodstatněný.
Nerozhodnuty zůstávají stížnosti politického hnutí Nezávislí a SNK-Evropských demokratů, které také zpochybňují verdikty Nejvyššího správního soudu ve volebních věcech.
Foto: Karel Šanda
