Editorial Dana Köppla: Politická lekce reklamy, zcela zdarma

Říci, že dosavadní předvolební kampaně by mohly docela dobře sloužit jako seznam chyb v marketingové komunikaci, je laciné. Jenomže je tu něco, co to celé mění. Chyby politických stran jsou až nápadně blízké těm, kterých se dopouští řada firem.

Bod první - politici nenaslouchají voličům. Kolik ze značek ale ví, co jejich spotřebitelé chtějí? Kolik značek řeší potřeby zákazníků místo potřeb své firmy (stejně jako politici, kteří primárně řeší, jak se dostat na vrchol kandidátek)?

Bod druhý - kolik z firem ví, co o sobě chce říci? Hesla o dokonalém státě nejsou ničím jiným než obdobou oblíbeného sloganu řady marketérů - více než... Jsou důkazem toho, že firma či politická strana nemá o sobě co říci. Fér je poznamenat snad pouze to, že podobný problém potkává často i velké značky. Takový Harley Davidson (viz rozhovor v tomto čísle) názor má. Smutnou pravdou je, že většina značek názor nemá. A na ty, kteří nemají názor, je většinou lepší zapomenout a nezabývat se jimi. Tuším, že A. G. Laffley (CEO Procter & Gamble) na jedné přednášce prohlásil, že síla značky se pozná podle toho, že její zákazníci jsou ochotni si ji vytetovat na tělo.

A bod třetí - schopnost dodat značce příběh. Volební úspěch Baracka Obamy stál na příběhu o změně Ameriky. Která ze značek nebo politických stran má příběh, který můžete bez rizika úrazu vyprávět v hospodě? Jen málokterá.

Říká se, že politiky má národ takové, jaké si zaslouží. Otázkou však je, zda stejná úměra neplatí i o reklamě a marketingové komunikaci. Napadá mě však, že asi vím, proč je politická komunikace tak bezzubá. Chybí tomu totiž sales. Někdo, kdo by se to snažil, nebo uměl prodat.