Internet prý musí začít nabízet i pasivní zábavu

Budoucnost internetu podle některých odborníků spočívá v tom, že začne lidem nabízet také pasivní zábavu. Otevře se tak prostor pro další návštěvníky a internet bude atraktivnější pro zadavatele reklamy, která portály a servery živí.

Zaznělo to na konferenci Internet Advertising Conference 2008 pořádané Sdružením pro internetovou reklamu (SPIR) a společností Internet Info.

Internet je co do čistých výdajů na reklamu tradičně nejrychleji rostoucím typem média. Také letos podle odhadů dosáhne dvouciferného růstu a v absolutním čísle se vyrovná reklamě rozhlasové.

"Byli jsme dlouhá léta zvyklí říkat, že internet je médium pro aktivní, kteří budou pořád něco psát a hledat. Myslím, že naopak, že největší budoucnost internetu je ve zvládnutí pasivní zábavy," řekl na konferenci ředitel divize Digital skupiny Omnicom a zároveň místopředseda SPIR Tomáš Řehák.

Internet podle něj pasivní zábavu prakticky nenabízí, přitom jsou lidé, kteří si unaveni po příchodu z práce domů chtějí "vyčistit hlavu". To je také důvod, proč si pustí televizi. Směrem k pasivní zábavě by se tak měly vydat i servery. "Jsem přesvědčen, že silné portály budou v roce 2012 vysílat v lepší pozici než majitelé digitálních televizních licencí, kteří je horko těžko vybojovali ve výběrovém řízení," doplnil Řehák.

Část odborníků předpokládá, že se jednotlivé typy médií v budoucnu budou stále více a více propojovat. Digitální zemské TV vysílání by například v budoucnu mohlo nabízet prostřednictvím obrazovky možnost zpětné reakce diváka - například sázení, hraní her či využívání služeb e-governmentu, tedy vyřizování záležitostí spojených se státní správou.

"Na mediální konvergenci moc nevěřím, každé médium má svou funkci, a je nezaměnitelná. Televizi a internet spolu nespojíte, protože když se chcete dívat na televizi, nechcete nic mačkat, ale jen přijímat, a to je klíčový kód," poznamenal šéfredaktor odborného týdeníku Marketing & Media Daniel Köppl.

Čisté výdaje na internetovou reklamu letos podle odhadu agentury ARBOmedia stejně jako u rozhlasu dosáhnou 1,35 miliardy korun. To je v případě internetu zhruba o 28,9 procenta více než loni, z celkových výdajů na reklamu v masmédiích to představuje 6,8 procenta. Největší částka, celkem 9,15 miliardy Kč, tedy téměř polovina, poputuje do televizí, dalších šest a čtvrt miliardy pak do tištěných titulů.

Foto: Profimedia