Janeček dostal odměnu, ČT dobře hospodaří

Česká televize loni hospodařila s vyrovnaným rozpočtem, což potvrdil i výrok auditora, společnosti Nörr Stiefenhofer Lutz CZ Consulting. Účetní závěrku ČT ve středu schválila jednomyslně i Rada ČT. Za udržení vyrovnaného hospodaření pak rada schválila většinou hlasů odměnu půl milionu korun pro generálního ředitele Jiřího Janečka.

Odměna pro Janečka tvoří pohyblivou složku jeho platu a nárok na ní má při naplnění své manažerské smlouvy, což se podle většiny členů rady stalo. "Tato odměna se týká jen a pouze podmínky splnění vyrovnaného hospodaření za kalendářní rok 2006 a zprávy auditora, který ověřuje výsledky. Nic více, nic méně," uvedl předseda rady Jiří Baumruk.

Proti udělení odměny byl člen rady Jiří Voráč. "Pro toto hlasovat nemůžu a nebudu, do té doby, než bude vyřešen problém, který nesouvisí s hospodařením, ale s kauzou, podle všeho protiprávní, která trvá v ČT již čtvrtý rok," uvedl Voráč s odkazem na kauzu kolem působení Františka Lamberta ve funkci vrchního ředitele ČT.

Lambert funkci zastával tři a půl roku, aniž odevzdal zákonem vyžadované lustrační osvědčení, neboť byl členem Lidových milicí. Rada kvůli tomu Janečka upozornila na porušování zákona. Podle některých názorů měla Rada ČT Janečka za třiapůlleté porušování zákona odvolat. Rada s odkazem na zákon o ČT říká, že tak učinit nemohla, pokud jej v posledních 12 měsících písemně neupozornila na pochybení vyjmenované v zákoně.

Od začátku roku navíc platí nový zákoník práce, který omezil počet jmenovaných funkcí. Podle některých právních názorů se tak nyní již lustrační zákon na Lamberta, kterého Janeček v souvislosti s kauzou přeřadil na nižší funkci finančního ředitele, nevztahuje. ČT také podala určovací žalobu k soudu, který by měl určit, zda může nebo nemůže Lambert svou současnou funkci v ČT vykonávat.

Většina členů rady ale míní, že odměna je skutečně pouze za hospodaření a nemůže mít spojitost s kauzou Lambert ani s tím, že poslanci nedávno neschválili výroční zprávu o činnosti ČT v loňském roce, kterou rada sněmovně odevzdává. "Odměna je stanovena na základě toho, že jsme byli s prací ČT jako rada spokojeni, a je to za loňský rok. Je třeba to dát do těchto souvislostí. Není důvod mu odměnu nepřiznat," uvedl člen rady Dobromil Dvořák.

Větší poplatky, větší příjmy

Rozpočet na rok 2006 byl loni v lednu schválen Radou ČT jako vyrovnaný ve výši 5,69 miliardy korun, ve skutečnosti to bylo 5,54 miliardy. Příjmy z televizních poplatků dosáhly 4,1 miliardy korun, což podle údajů ČT představuje zlepšení oproti plánu o 33,7 milionu. Oproti předloňskému roku je to více o zhruba 860 milionů korun, do října 2005 ale lidé platili menší poplatky ve výši 75 korun měsíčně.

Výnosy z prodeje klasické reklamy včetně reklamy z internetu dosáhly 1,19 miliardy korun. ČT loni zaevidovala 72 123 nových televizních přijímačů a jejich počet dosáhl 3,52 milionu.

V roce 2006 dosáhl počet zaměstnanců 2680 osob, oproti roku 2005 se tak počet zaměstnanců ČT zvýšil o 169 osob, a to podle ČT především v důsledku nárůstu výroby mimo jiné v souvislosti se spuštěním sportovního kanálu ČT4 Sport. Počet zaměstnanců v roce 2006 ve srovnání s rokem 2001 je ale nižší o 198 osob.

ČT hodlá hospodařit s vyrovnaným rozpočtem i v příštím roce, kdy se zvýší poplatky o 15 korun na 135 korun, a zároveň zmizí až na výjimky reklama ve vysílání ČT. To se ale možná změní, neboť poslanci začali jednat o návrhu novel mediálních zákonů, který mimo jiné počítá s návratem reklamy ve výši půl procenta vysílacího času z každého ze čtyř programů, bez možnosti přesouvání reklamních časů z programu na program.

Výnosy z této navrácené reklamy ale podle návrhu nepůjdou na účty ČT, ale 150 milionů ročně na fond kinematografie, 15 milionů Českému telekomunikačnímu úřadu a zbytek asi ve výši necelých 300 milionů na podporu nástupu digitálního zemského vysílání.

Foto: archiv