Stál u zrodu prvních novinářských škol a jeho jméno nese prestižní žurnalistická cena. Přitom je Joseph Pulitzer, od jehož úmrtí uplyne 29. října sto let, považován také za jednoho z otců bulváru. Začínal s investigativními články o korupci, ale záhy přešel na senzační zprávy všeho druhu.
Věren zásadě "vysoký náklad je základ" zavedl Joseph Pulitzer palcové a chytlavé titulky, změnil typ písma i hierarchii stránek a prosadil žánry, které táhnou dodnes, jako například komiksy na pokračování či cestopisy. Vedle dalšího Američana Williama Randolpha Hearsta, s nímž vedl mediální válku, se tak dá považovat i za jednoho z průkopníků užití ilustrací, včetně barevného komiksu. Pulitzer ale také dvě desetiletí marně lobboval na Kolumbijské univerzitě za otevření novinářské školy, což se povedlo až rok po jeho smrti díky dvěma milionům dolarů, které na tento účel věnoval.
Pulitzer se narodil 10. dubna 1847 v maďarském městečku Makó. Pocházel z movité židovské rodiny s kořeny údajně na Moravě. Po otcově smrti jako velmi mladý odešel do americké armády, kde bojoval v armádě Unie. Po konci občanské války se živil všelijak, než zamířil do St. Louis, kde v roce 1868 získal reportérské místo v německém deníku Westliche Post.
Pulitzer vystudoval práva, dělal advokáta a byl zvolen do zákonodárného sboru státu Missouri. V roce 1872 získal za 3000 dolarů Westliche Post a šest let nato převzal St. Louis Dispatch, z nichž vytvořil úspěšný deník, když náklad během pár let zvýšil desetinásobně. Přelomovým byl pro něj rok 1883, kdy se přestěhoval do New Yorku, kde zakoupil skomírající noviny New York World, které časem dotáhl až k milionovému nákladu.
