Tomáš Cikrt střídá Barboru Tachecí v Interview televize Z1. Bývalý mluvčí Tomáše Julínka přitom zůstane i ve službách středočeských nemocnic. "Nová práce bude doplněním mých aktivit," vysvětlil z řecké pláže v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ.
Co si slibujete od nové práce?
Je to zajímavá výzva, úplně něco jiného, po čem jsem vždycky tak trochu po očku koukal, a hlavně příležitost dělat to s profesionály. Láká mě, že každý týden vyzpovídám nějakého zajímavého člověka. Dlouho jsem si zkoušel roli toho, kdo musí odpovídat na otázky, teď budu zase já zpovídat nové lidi. Láká mě i to, že to je soukromá stanice a není tam žádný jiný vliv než to, co chce ředitel a šéfka zpravodajství. Mám to jako takové doplnění svých aktivit, neboť mým hlavním zaměstnáním zůstává mluvčí nemocnic v Brandýse nad Labem, Českém Brodě a Nymburce.
ČTĚTE TAKÉ: Mluvčí Cikrt: S Julínkem jsem přišel, s Julínkem odejdu
Takže zůstanete ve funkci mluvčího?
Tyto rozhovory nemají být útočné, nechci dostat někoho za každou cenu. Chci vést zajímavý, možná někdy polemický, ale pořád takový příjemný rozhovor, takže v tom nevidím žádný rozpor.
Tady se nabízí otázka, zda si do pořadu pozvete Davida Ratha?
To je zrovna host, kterého asi nepozvu. Záleží na tom, jak bude chtít televize. A hlavně si myslím, že on by o to zbla nestál.
Nemáte strach, že by vás diváci mohli spojovat s ODS?
To je možné, ale to je právě výhoda soukromé televize. Ta si najme toho, koho uzná za vhodné. Navíc je to jakoby rozhovor osobnosti s osobností. Nejsem tam úplně čistě jako moderátor. Vzhledem k orientaci televize to není problém. Zatím se setkávám s příjemnými reakcemi. A já nejsem členem ODS, dělal jsem to hlavně pro Tomáše Julínka, protože ať už je ODS jaká chce, k čemuž mám tisíc výhrad, tak program pro zdravotnictví je nejlepší. Snad si ho teď před volbami nepokazí. Jinak se necítím vázán k jedné straně.
Máte nějakou vizi, jak byste rozhovory chtěl vést? Vaše předchůdkyně Barbora Tachecí byla hodně rázná. Půjdete v jejích šlépějích?
Myslím, že nejde opakovat, co dělala ona, ani bych se o to nepokoušel, protože je v tom podle mě nejlepší. To není jen její kousavý styl, ví hodně o problematice i o člověku, se kterým mluví. Její interview se mi hodně líbila, ale asi půjdu trošičku jinou cestou, protože bych to tak jako ona neuměl. Mohl bych vést takové laskavé rozhovory s drobným špičkováním. To, si myslím, je moje poloha. Budou tam ještě další kolegové, kteří přijdou se svým stylem, to by mohlo pořad udělat zajímavější. Uvidíme, co na to diváci, třeba mě po měsíci vypískají.
Máte už představu, koho si k rozhovorům budete zvát?
Nechtěl bych se zaměřovat na politiky, v této zemi je spousta zajímavých lidí z oblasti vědy, charity a tak dále. Těším se na setkání s lidmi mimo zdravotnictví. Ale nezáleží to jen na mně, hlavní slovo má dramaturg.
Koho byste si přál vy?
Já bych si přál třeba Martina Šimečku, který vedl Respekt, jeho otce, disidenta, znám ještě ze studií. Mám víc takových tipů. Klidně bych si popovídal s paní Zuzanou Paroubkovou. Zeptat se, jak se má, jak se věnuje překladům, a ukázat ji úplně z jiného konce. Jaké to je, být bývalou první dámou na vejminku. Česko je maličká země a osobnosti jsou tu propírány znovu a znovu. Chtěl bych vytáhnout jiné lidi, kteří jsou také zajímaví, ale televize je tolik neodráží. Určitě se však nevyhýbám známým osobnostem ani politikům.
Foto: Robert Sedmík, Robert Zlatohlávek, Karel Šanda
