Konference
Média jsou v krizi, ale regulace ji nevyřeší, znělo na konferenci

Současná média jsou v mnoha ohledech v krizi, ovšem širší regulace se řadě odborníků nejeví jako přiměřené řešení. Naopak by se mohla stát posledním hřebíčkem do rakve liberální žurnalistiky, ohrožené společenským, politickým i ekonomickým vývojem, zaznělo na konferenci v Brně. Svolal ji Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity, podle pořadatelů jde o aktuální téma.

Sociolog médií Jakub Macek poukázal na polarizaci společnosti v Česku i zahraničí a také na politické dění v Maďarsku či Polsku, spojené s tlakem na média. Podobné tendence lze podle něj sledovat i v Česku. "Regulace se může stát hranicí, na které bude normativní ideál liberálních médií upálen," řekl Macek.

Podle pozvaných právníků není každá regulace médií automaticky špatná. Regulace může liberální žurnalistiku a veřejnoprávní média naopak chránit, zajišťovat pluralitu a řádné fungování mediálního trhu. Záleží ovšem na přístupu a motivaci politiků, kteří regulaci nastavují.

Na české politické scéně vyvolal pozornost například výrok předsedy SPD Tomia Okamury. V říjnu řekl, že hnutí chce zrušit koncesionářské poplatky a zestátnit Českou televizi i Český rozhlas, aby Nejvyšší kontrolní úřad mohl nad hospodařením veřejnoprávních médií jasně dohlížet.

Podle Michala Bartoně z olomoucké katedry ústavního práva je při úvahách o zestátnění médií dobré podívat se na tituly, které už nyní veřejná moc vydává. Poukázal na mnohé zpravodaje obcí, měst či krajů, které podle něj často působí dojmem jednostranné propagace lokální či regionální koalice. "Je potřeba si to připomínat, když se bavíme o tom, jestli máme mít veřejnoprávní, anebo státní televizi," řekl Bartoň.

O regulaci nenávistných projevů na sociálních sítích hovořila právnička Monika Hanych z Masarykovy univerzity, která momentálně působí v Tilburgu v Nizozemsku. Není podle ní nezbytné přijímat novou legislativu, lze uplatňovat současné normy. Doložila to na příkladech studenta Davida Šmída či exposlance Otty Chaloupky, odsouzených za ostré výroky na sociálních sítích, anebo youtubera Petra Jelínka, jenž čelí obžalobě kvůli vulgárnímu videu.

"Máme legislativu, kterou lze uplatňovat, ale lidé si ji s tím virtuálním prostorem moc nespojují," řekla Hanych. Zároveň ovšem poukázala na netransparentní pravidla sociálních sítí, jako je Facebook nebo YouTube.