Petici proti koncesionářským poplatkům chtějí 2. června zahájit dva zástupci ODS senátor Richard Svoboda a kandidát do Evropského parlamentu Edvard Kožušník. Podpisová akce má navázat na internetovou iniciativu kopoplatkum.cz, na níž svůj odpor k placení za rozhlasové a televizní přijímače vyjádřilo téměř 40.000 lidí.
Na stejném webu mají být k dispozici petiční archy, řekli autoři petice na dnešní tiskové konferenci. Reakci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) ČTK zjišťuje.
"Takové množství registrovaných svědčí o tom, že koncesionářské poplatky České televize a Českého rozhlasu jsou nestandardní formou daně. Mnohými živnostníky a provozovateli hotelů je tato daň vnímána doslova jako výpalné," řekl Kožušník.
Ten je spolu se Svobodou autorem návrhu zákona na úplné zrušení poplatků. Zákon předložili v Senátu koncem března. Počítají v něm s tím, že by místo poplatků měly ČT a ČRo dostávat část výnosu daně z přidané hodnoty, čímž by se podle předkladatelů ušetřily náklady spojené s výběrem poplatků.
ČT ušetří podle tvůrců normy na výběru poplatků zhruba 250 milionů korun ročně, Český rozhlas pak 180 milionů korun. Televize by pak podle předlohy měla dostávat ročně 5,8 miliardy korun, rozhlas dvě miliardy korun za rok. Jsou to podle autorů novely částky, které odpovídají současnému příjmu obou médií z koncesionářských poplatků.
Ministerstvo financí však s návrhem zákona vyjádřilo nesouhlas s odůvodněním, že výpadek v příjmech státu činící téměř osm miliard by byl příliš velký. Zároveň doporučilo rozdělit financování veřejnoprávních sdělovacích prostředků mezi více subjektů - zejména kraje a obce.
Podle Kožušníka nyní návrh projde legislativním procesem, ve kterém bude prostor námitky zpracovat. "Jsem přesvědčen, že kdybychom snížili náklady v oblasti byrokracie veřejné správy, peníze na veřejnoprávní média najdeme," podotkl dnes na tiskové konferenci.
Změna by podle normy měla platit od počátku příštího roku, do té doby chtějí autoři zákona shromáždit připomínky všech dotčených institucí. Zákon má podobu senátorského návrhu, jeho autoři tak budou muset pro svůj návrh získat nejprve podporu většiny členů horní komory, aby o něm mohla jednat i sněmovna.
Foto: Tomáš Nosil
