Zprávy z obou stran zelené barikády, posilování české koruny (snad v tom nehrají úlohu steroidy), Cyril Svoboda se chce stát Obamou, chce se Obama stát Cyrilem Svobodou?
Atmosféru intenzivního přátelství a vzájemného respektu, které zavládly mezi členy Strany zelených, přibližují v dnešních vydáních dva texty. V Lidových novinách píše člen stranického předsednictva Ladislav Vrchovský. Popisuje svůj příchod na víkendové jednání republikové rady, které skončilo vyloučením čtyř tzv. rebelů. „Vstříc mi jde člen SZ a předseda krajské organizace v Pardubicích Pavel Křivka, v době konání mezinárodního soudního tribunálu demonstrující v Haagu za propuštění Slobodana Miloševiče a dnes bojovník za srbské Kosovo, hostitel zakládající schůze Demokratické výzvy. Nabízí mi granulované psí krmivo. Z davu se ozve výkřik ‚nažer se, pudle‘ a vedle stojící pan Zubov, manžel poslankyně Zubové, na mne naléhá: ‚Zaštěkej!‘ (...) Výkřiky ‚totalita‘, ‚monstrproces‘, ‚popravte je‘, oslovování ‚soudruzi a soudružky‘, sypání psích granulí do jídla členům předsednictva SZ, to všechno vzedme emoce, při kterých je znemožněn racionální pohled na realitu." Vrchovský píše, že ze strany nebyl nikdo vyloučen kvůli názorům, ale kvůli nerespektování stanov. Přiznávám, že nacházím cosi nepřípadného na tom, když pan malíř Zubov kohokoliv přirovnává k poslušnému psíkovi - jeho obrazy a způsob jeho sebeprezentace jsou totiž výmluvným exemplářem estetizované podlézavosti (dá-li se u takového způsobu malby mluvit o estetizaci, už jednou jsem odsud na jeho stránky odkazoval, pro jistotu opakuju).
Pohled z druhé strany přináší Právo. Obsáhle cituje vyloučenou poslankyni Jakubkovou. „Názory poslankyň byly zlehčovány, byla zpochybňována jejich kompetence naplňovat poslanecký mandát, a to dokonce administrativními pracovníky klubu. Poslankyně byly křivě obviňovány a fízlovány. (...) Zápisy z klubů obsahovaly nepřesné a nepravdivé informace, a protože připomínky poslankyň k nim nebyly zohledňovány a do zápisu doplňovány, mohou nyní sloužit k jejich očerňování." Je pozoruhodné, jak čeští činitelé bez ohledu na politickou příslušnost, když je situace vážná, vytáhnou osvědčenou rétorickou zbraň - trpný rod.
Poslanci sněmovního bezpečnostního výboru chtějí, aby ministr Ivan Langer zbavil mlčenlivosti bývalého policistu Karla Tichého, jednoho ze sestavovatelů pověstného spisu Krakatice. Hospodářské noviny v té souvislosti připomínají, že podle ministra vnitra Langera se z toho spisu mezi roky 2004 a 2006 ztratilo šest tisíc listů. „Podle informací HN detektivové ‚zničili‘ ty části spisu, které nebyly důležité. Problém ale je, že jejich skartování podle všeho nikdo nekontroloval. ‚Ministr naznačil, že neví, co se s těmi částmi spisu stalo, a že mohou být kdekoliv,‘ řekl HN bezpečnostní odborník ČSSD, poslanec Jeroným Tejc. Pokud by Langerova slova byla pravdivá, Krakatice se ztenčila na polovinu v době, kdy vnitro vedl sociální demokrat František Bublan. HN se pokusily s nynějším poslancem spojit, ale nezvedal telefon ani neodpovídal na textové zprávy. (...) Snaha sociálních demokratů vyslechnout právě Tichého však vyvolává pochybnosti. Bývalý elitní kriminalista dřív jen minimálně hovořil s novináři. Teď ale není problémem ho kontaktovat přes Lidový dům - spojení s ním totiž domlouvá šéf marketingu ČSSD Petr Dimun."
Fanklub chomutovské primátorky Ivany Řápkové, která nařídila exekuci sociálních dávek dlužníkům, se dál rozrůstá. Kromě ministra vnitra Langera se k němu přidal i prezident Klaus, který ji pochválil ve včera odvysílaném rozhovoru na Nově. Právo jeho slova shrnuje: „Podle Klausových slov je to racionálně jednající politička. Nevidí žádnou metodu, jak zachránit člověka, který nadělal dluhy, aniž má šanci splácet." Není mi z té formulace úplně jasné, kdo nevidí žádnou metodu, jestli Klaus, nebo Řápková. Takhle napsáno to ale vypadá docela hrozivě.
Dál se komentuje rozsudek vrchního soudu v kauze tzv. justiční mafie. Martin Weiss v LN glosuje slova exministra spravedlnosti Pavla Němce, který chce, aby na soudce Cepla byla podána kárná žaloba nebo aby ho dokonce stíhali za zneužití pravomoci. „Takže odlišný právní názor může být trestný - to je drsné novum." Jakže se to jmenovala ta legrační partaj, jejímž byl Pavel Němec legračním předsedou? Unie ze všech věcí na světě zrovna svobody? Němec k tomu názvu dodává docela orwellovský šmrnc. Právo zas cituje exministrova slova, podle nichž už vrchní soud Ceplovi odebral víc kauz - vždycky to prý byl tentýž senát, který rozhodoval o „justiční mafii". Šéfka středočeského soudu Věra Miřacká k tomu říká: „‚Pokud takové informace šíří někdo z účastníků, tak by mě zajímalo, kde to sebrali,‘ divila se. V posledních sedmi letech podle ní Cepl přišel o kauzu přibližně ve třech případech."
Jindřich Šídlo se ve sloupku pro HN podivuje mediální politice Jiřího Paroubka, který si nedávno hodně ukřivděně stěžoval na to, jak ho média - včetně deníku Sport - ignorují a nedělají s ním rozhovory. Domluvit takové interview ale podle Šídla není vůbec jednoduché. „S námi odmítá předseda ČSSD mluvit úplně, pro ostatní má zase speciální podmínky: rozhovor se uskuteční, jen když noviny pošlou otázky předem, slíbí autorizaci (možnost přepsat celý rozhovor před otištěním) a nechají schválit fotky. (Proč, mimochodem?) Nepamatuju druhého českého politika, který by něco takového žádal. Ale prý něco podobného chce ještě Helena Vondráčková.
Edice cédéček s deskami Karla Gotta z let 1960-92 je úplná. MFD tuhle radostnou zprávu poutá na první straně slovy „Karel Gott je kompletní". Nejprve jsem ta slova chápal ve smyslu, že Mistrovi dorostla noha. Horoskop Šípu mi předpovídá: „Vyrazíte si někam s přáteli a čas poplyne tak příjemně a přirozeně, že spolu zůstanete skoro do rána. Budete vést hlubokomyslné rozhovory a možná na něco přijdete." Tak nashle v hlubinách. Nebo v pondělí, snad do té doby rozdýchám přetlakovou nemoc.