Neexistuje nic, co by čtenáři nechtěli vědět o Barboře Škrlové - nebo si to alespoň vedení redakcí myslí. Komunisti přišli na to, co by rádi za svoje hlasy v prezidentské volbě. V televizních talk shows včera různí lidé říkali různé věci a je o tom dnes potřeba referovat.
Mladá fronta Dnes popisuje taktiku KSČM před prezidentskou volbou, kandidát, jehož se uvolí podpořit, bude prý muset deklarovat, že nebude bránit jejich vstupu do vlády. Deník cituje předsedu sněmovního klubu komunistů Pavla Kováčika. „Bude-li po volbách taková konstelace, že bychom mohli vstoupit do vlády, neměla by být tato šance KSČM zpochybňována. (...) Když se v tomto směru jeden či druhý kandidát vyjádří, mnohou padnout mnohé naše pochybnosti, které o obou máme."
Redaktor Lidových novin prostudoval chat předsedy komunistů Vojtěcha Filipa na stránkách KSČM. „Čtenáři se od komunistického šéfa dozvěděli například to, že komunismus zřejmě nejlépe funguje ve Vietnamu, že Klementa Gottwalda nelze pokládat za vraha a komunistické rádio by o tom nemělo diskutovat či že by komunisté po příštích volbách konečně rádi vládli se sociální demokracií."
Komunistické éry se týká i zpráva z titulní strany Hospodářských novin - známý rozvědčík Pavel Minařík, jehož režim v sedmdesátých letech vyslal do Svobodné Evropy a který tam iniciativně plánoval i bombový útok na tu stanici, půjde před soud. Nejde ovšem o politiku, ale o pojišťovací podvod. „Podle obžaloby vyvezl Minařík na Ukrajinu bezcenná optická vlákna pojištěná na desítky milionů korun. Za hranicemi nechala jeho skupina náklad shořet a vše nastrojila jako autohavárii. Případ se přitom dostává k soudu až po dlouhých dvanácti letech. ‚Cítím se nevinen, to za prvé. A za druhé je to lumpárna ze strany pojišťovny,‘ sdělil HN Minařík."
Bohumil Doležal se v komentáři pro Lidové noviny zapojuje do široké polemiky o tom, zda byl komunistický režim v pravém slova smyslu totalitní po celou dobu svého trvání. "Ve skutečnosti byla normalizace sametovým stalinismem a zrušení cenzury v roce 1968 neudělalo z totality demokracii, ale pouze nefungující totalitu. Zásadní věc je, že by se mělo něco vyjasnit: vypadá to, že tu vzniká jakási široká fronta od KDU-ČSL po ČSSD, která se snaží získat komunisty pro společné tažení proti vládní koalici (jež je tím pádem sama uvnitř nahlodaná) a ODS. Kdo jen se dnes všechno snaží komunistům radit! Havel je varuje před Klausem, Zahradil před Paroubkem."
A teď k té Barboře. Jindřich Šídlo v pravidelním sloupku v Hospodářských novinách paroduje posedlost touhle nešťastnou osobu, která se v českých médiích rozšířila, přepisem fiktivní zpravodajské relace České televize ze dne, kdy se rozpadla koalice a po atentátu na Baracka Obamu začaly po celých Spojených státech lidové bouře: „Bohumil: To všechno dnes uvidíte. Iveta: Ale až za chvíli. Teď pojďme do Brna. Naše reportérka tam už sedmý den sleduje situaci kolem Barbory Škrlové. A na ruzyňském letišti máme pro jistotu Karla. Karle, jsi tam? Karel: Jsem tu. Bohumil: Tak hlídej, jestli zas z Norska něco nepřiletí. Šup do Brna. Petro, co je nového? Petra: Tak podle našich informací dnes Barbora ve vazební věznici hodně spala. Podle psychologů buď trpí závažnou duševní chorobou, nebo je ospalá."
Mladá fronta se v souvislosti s BŠ ptá, odkud brali lidé kolem ní peníze na drahý život v Norsku, podle policistů měli Škrlovi a Mauerovi vůbec výdaje neodpovídající příjmům. Lidové noviny přinášejí rozhovor s Michalem Říhou, který Škrlovou vozil po Norsku. („Barunka je křehká bytost"). Právo se tedy moc nevyznamenalo, hlásí jenom, že „nad neuvěřitelným příběhem Adama kroutí Norové hlavami", což přece u nás ví každé malé dítě. Kroutiví Norové, dobře je známe...
Blesk píše, že syna Ivety Bartošové a Ladislava Štaidla Artura „přistihl na procházce na Pražském hradě". Vida ho, grázlíka. Procházet se. Na to je užije.
Mladá fronta z první strany oznamuje, že „do Česka míří další obří továrna na auta", s napětím očekávám zprávu, že „obří továrna překročila hranice" a chovám naději, že i po jejím průchodu Prahou budu ve stavu psát Zápisník konzumenta médií.
Tvůrce horoskopu Aha! dobře pracuje s těmi nejopotřebovanějšími novinářskými floskulemi. Dnes mě nabádá: „Ať se děje cokoliv, měli byste mít na paměti, že se situace vyvíjí..." Jasně a ta situace je taky složitá, ale čas nakonec ukáže, i když to teď nemůžu potvrdit ani vyvrátit, navzdory tomu, že si to umím představit. Hele, prokomunikovat to můžeme někdy jindy. Pro dnešek toho všeho ale mám už dost. Co byste taky při pondělku nechtěli...
Foto: ČTK
