Čtvrtek 18. října: <span>Branky, body</span>, odposlechy, hmyz

18. 10. 2007 10:28
Petr Čech slaví postup na EURO.
Petr Čech slaví postup na EURO.

Petr Čech slaví postup.Čtenář dnešních vydání může ještě jednou (dvakrát, třikrát) prožít šťastné chvíle, které zakusil při sledování včerejšího fotbalu, soucítit s Petrem Kellnerem, jehož firma se v Rusku dostala do křížku s Putinovým oblíbencem Olegem Děripaskou, a podumat o tom, proč Česko neuspělo ve volbě nestálých členů Rady bezpečnosti OSN. A také se rozhořčovat nad texty popisujícími další vývoj aféry kolem Národní knihovny - ať už je pro Kaplického návrh nebo proti němu, důvod k pohoršení si jistě najde.

Politolog Oldřich Bureš v Lidových novinách český neúspěch na půdě OSN vysvětluje i tím, že se země příliš neangažuje v misích, které pod hlavičkou organizace po světě probíhají. „Příliš přesvědčivě nepůsobil ani premiér Topolánek při pondělním setkání s generálním tajemníkem OSN Pan Ki-munem. Na jednu stranu sice deklaroval podporu Česka reformě sekretariátu OSN a snaze OSN při řešení konfliktů v Západní Sahaře, Haiti a Darfúru. Zároveň však odmítl žádost Pan Ki-muna o šest helikoptér pro novou misi OSN v posledně jmenovaném konfliktu."

Jan Macháček v Hospodářských novinách oceňuje způsob, jakým se k prohře postavil ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Staví jeho přijetí odpovědnosti do kontrastu s vystoupeními jiných politiků. „Vicepremiér Alexandr Vondra pravil, že je prohra možná užitečná, protože nám umožní soustředit se na jiné věci. Proč jsme se tedy ale tak snažili? Ano, jde hlavně o prestiž a na běhu světa naše ‚nečlenství' mnoho nezmění. Ale pokud nám o tu prestiž tak šlo, je směšné to teď bagatelizovat."

Vítězství českých fotbalistů probudilo v mnohých referujících novinářích jejich vnitřního lyrika. Na první straně MfD je tak možno si přečíst o českých fanoušcích, kteří „skákali a vlnili na tribunách hypermoderní Allianz Areny a jejich zpěv drásal zmrazené domácí diváky". Kdyby ti Němci nebyli zmrazení, možná by je šlo drásat ještě o trochu lépe.

Pražská příloha stejného deníku polemizuje s argumentací magistrátu, který vedení Národní knihovny vyčítá, že vyhlásilo soutěž na jiné pozemky, než město knihovně slíbilo. „Ve skutečnosti totiž sám magistrát knihovně výměnu pozemků navrhl a radní v čele s Bémem ji pak schválili. Přitom na to neměli právo. A tak nakonec kvůli vedení města knihovně nezůstalo nic - jen příslib původních pozemků."

Pavel Verner v Právu píše o důsledcích, jaké může mít pro zelené plán ČSSD a některých poslanců ODS uzákonit energetickou koncepci, která by počítala se stavbou dalších jaderných elektráren. „Těžko si představit, že po mnoha ústupcích, jež Bursík předsedovi ODS učinil, by si nechal z rukou vyrvat i tenhle poslední zelený prapor. To by už svou stranu mohl definitivně do tyrkysova přemalovat. Kdyby zelení poslanci ve sněmovně v příštích od svého ‚ne jádru' náhodou odstoupili (třeba, aby udržením koalice zabránili levici v nástupu), pravděpodobně by jim vypukla revoluce v celé straně."

Znalec a přítel jihoamerických indiánů Mnislav Zelený - Atapana se v textu pro Hospodářské noviny vrací k výročí Che Guevary, který byl před čtyřiceti lety zabit v Bolívii, kde se snažil rozjet revoluci. Podle Zeleného ale vůbec nerozuměl mentalitě místních indiánů. „Jenže starý indiánský pastevec, když přistoupil k zraněnému revolucionáři ve školní budově v la Higuera v jihovýchodní Bolívii, se jej jednoduše zeptal. ‚Co jsi chtěl?' Che Guevara mu odpověděl: ‚Chtěl jsem vás osvobodit!' ‚Osvobodit?' podivil se indián. ‚Od čeho osvobodit? Od mé kozy? I tu jsi mi chtěl znárodnit?' A odešel nepotěšen odpovědí velkého a uctívaného ideologa světového komunismu."

Ústavní soud (ÚS) označil za protiústavní postup policie, jež v rámci snahy „pomoci" státu ve sporu s Františkem Kinským, který se na něm domáhal velkých majetků, na základě velmi vágních důkazů odposlouchávala Kinského advokáta Jaroslava Čapka i jeho hovory s klientem. V krátkém rozhovoru pro LN soudce ÚS Jiří Nikodým označil jednání policie za krajně účelové. „Šlo o to: co kdyby náhodou něco provedl? Tak se pokusíme něco zjistit. Cesta pokusu a omylu. (...) Státní zástupci se zachovali hrdinně. Odmítli splnit pokyn nadřízeného, protože byl proti zákonu. Jejich nadřízený na tom trval, přestože byl na protiprávnost upozorněn Nejvyšším státním zastupitelstvím."

Magazín Mladé fronty přináší rozhovor s Jiřím Paroubkem o jeho osobním životě, mnohé Paroubkovy odpovědi jsou podstatně kratší než otázky novináře. Dozvíme se alespoň, že vztah předsedy ČSSD k Petře Kováčové má blahodárný vliv na Paroubkovu slovní zásobu v cizích jazycích. „Anglicky se od ní učím pořád. Když nevím nějaký výraz, tak se zeptám. 

Třeba včelu jsem anglicky znal už předtím, ale teď už znám i takové výrazy jako vosa, sršeň, žihadlo... Doufám, že se mi rozšíří obzor ještě víc." Naději sdílíme a navrhujeme muňku, hlavohruď a písečnou blechu.

Bulvární deníky referují o propuštění Ivety Bartošové z léčení. Aha! otvírákovým titulkem hlásí, že zpěvačka „Připravuje pomstu!", text doprovází fotka umělkyně v černých brýlích (kdoví, jestli to nejsou ty pro účely pomsty velice vhodné „terminátorky") a mikině s nápisem Scotland (viz Mel Gibson, Statečné srdce a kuchání perfidních anglických padouchů). Dneska bych nechtěl být v kůži Ladislav Štaidla. Což mě přivádí k otázce, kdy jsem chtěl naposledy být v kůži Ladislava Štaidla? Kdy naposled mi mžilo do vlasů? Kdy naposled jsem měl vlasy? Kdy...?

Foto: ČTK 

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ