První rozsudky za filmové pirátství a porušování autorského práva v audiovizi se objevují, ale tresty za tuto kriminalitu jsou stále velmi nízké. Objem filmového pirátství dosahuje v Česku dvou miliard korun ročně, což je o něco méně než u softwarového. Po diskusi na filmovém festivalu Finále v Plzni to řekla Lenka Hečková z České protipirátské unie (ČPU), neziskové organizace fungující 15 let.
"Nejvyšším trestem bylo vězení na jeden rok, nicméně to byl recidivista, který byl přistižen poněkolikáté," dodala. Přitom za výrobu a distribuci pirátských nosičů CD nebo DVD, respektive porušování autorských práv, lze udělit až pětiletý trest. Nejvyšší jsou ale podmíněné tresty na dva roky s tříletým odkladem, pokuta maximálně 50 tisíc korun, přitom policie v tomto případě prokázala, že si pirát vydělal minimálně jeden milion korun. Peněžitý trest může být až pětimilionový.
Podle Hečkové je celosvětově tato problematika posuzována velmi mírně. V Česku je ale obecné povědomí o autorských právech velmi nízké. "Neúcta přetrvává z dob komunismu," dodala. Nejdůležitějším faktorem je prevence a vzdělávání, aby lidé nabyli větší úcty k autorským dílům jako k výtvorům, které je potřeba chránit. Pachatelé by podle Hečkové nemuseli být zavíráni do vězení, ale spíše je nutné, aby uhrazovali způsobené škody a hradili vyšší sankce, neboť jde o majetkovou trestnou činnost.
Podle ČPU je nutné vzdělávat lidi už od nejmladší generace. Například ve společenských vědách jim vysvětlit, že filmové dílo je velmi nákladné a že se na něm podílí řada lidí, kteří do něj vložili svůj um. "Já si nemyslím, že mladí by chtěli porušovat zákony. Jen neví, že je porušují, protože to tak dělají všichni," uvedla Hečková. Bloky o autorských právech ve školách plánuje ČPU s ministerstvy kultury a školství.
Diskutující středoškoláci se poprvé dozvěděli, že od loňského května je trestné natáčet na videokameru filmy v kině. Jejich kopie se pak často objevují na pirátských nosičích na příhraničních tržištích, burzách a bleších trzích. Velkým problémem je také internetové pirátství, kdy si lidé stahují filmy a domnívají se, že jsou určené k volnému užití pro osobní potřebu. "Stahováním tzv. P2P souborů už od prvního bloku dat dílo zároveň sdílíte a užíváte ho bez souhlasu autora," uvedla Hečková.
Jako zajímavost dodala, že distribuční firmy v ČR už doprodávají sklady s VHS kazetami a nové filmy už na ně kopírovány nejsou.
Foto: archiv
