Boj o Hrad
Prezidentské volby: televizní debaty jsou ve světě standardem

Žádná, dvě nebo čtyři debaty? Na kterých stanicích se budou vysílat a kdo je bude moderovat? Takové otázky řeší Česko před nadcházejícím druhým kolem prezidentských voleb, v němž se utkají dosavadní hlava státu Miloš Zeman a jeho vyzývatel, bývalý předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš. Podoba prezidentských debat se v různých zemích světa liší, především s ohledem na pravomoci, které hlava státu má.

Vzhledem k politickému systému, v němž má prezident spíše reprezentativní funkci, mají k situaci v Česku nejblíže okolní státy: Slovensko, Rakousko a Polsko. V Německu se kandidáti na prezidenta, který je volen nepřímo, v debatách nestřetávají. Ve Francii a USA jsou vzhledem k systému nezbytnou součástí kampaně, v Rusku jsou dokonce povinné.

Na Slovensku si prezidenta přímo volí už od roku 1999 a televizní i rozhlasové debaty jsou obvyklou součástí kampaně. Před druhým kolem volby v roce 2014 se pozdější prezident Andrej Kiska a úřadující premiér Robert Fico utkali nejen na televizním kanálu veřejnoprávní stanice RTVS, ale zúčastnili se také diskusí v nejsledovanější televizi Markíza a ve zpravodajské televizi TA3. Přišli také do debat, jež zorganizovaly hlavní rozhlasová stanice RTVS a Rádio Expres, nejposlouchanější rozhlasová stanice v zemi. Poslední duel Kisky a Fica před druhým kolem RTVS přinesla v hlavním vysílacím čase. Uváděli ji dva moderátoři a vysílána byla z Bratislavského hradu. Na konci duelu měli kandidáti čas na závěrečnou řeč.

Debaty jsou běžné i v Rakousku, kde má hlava státu podobné pravomoci jako v ČR a na Slovensku. V roce 2004 se kandidáti utkali pouze jednou, a to před kamerami veřejnoprávní televize ORF. O šest let později se tehdejší prezident Heinz Fischer - stejně jako dříve dva jeho předchůdci v úřadu - předvolebních debat účastnit odmítl. Bohatá na televizní debaty byla předloňská kampaň. Velkou pozornost vyvolalo před druhým kolem utkání Alexandera Van der Bellena a Norberta Hofera, kteří na obrazovce soukromé ATV diskutovali 45 minut bez přítomnosti moderátora. Podle komentátorů byl výsledek katastrofální. Vzhledem k soudem nařízenému opakování druhého kola voleb a jeho odkladu kandidáti debatovali v ORF i několika soukromých rádiích televizích včetně Puls 4 a oe24.TV několikrát ještě v říjnu, listopadu a prosinci.

Polští prezidentští kandidáti se před druhým kolem voleb zpravidla utkávají ve dvou debatách. V roce 2015 první z nich uspořádala veřejnoprávní televize TVP společně se soukromou stanicí Polsat. Kandidátům Andrzeji Dudovi a Bronislawu Komorowskému kladli otázky dva moderátoři, z každé stanice jeden. Druhá debata vedená trojicí moderátorů proběhla o čtyři dny později na soukromé televizi TVN, kterou současná konzervativní vláda často kritizuje za údajnou nakloněnost liberální opozici. Podle hodnocení médií však byly obě debaty vedeny neutrálně.

V Německu se kandidáti na prezidenta v duelech nestřetávají, protože je zde hlava státu volena nepřímo volenými zástupci ve Spolkovém shromáždění, a nemusí se tak ucházet o podporu nejširší veřejnosti.

V prezidentských a poloprezidentských systémech, jakými jsou USA, Rusko a Francie, mají debaty před volbami hlavy státu zcela jiný náboj.

Ve Francii v nich před prvním kolem vystupují všichni kandidáti, před druhým se finalisté závěrečného duelu střetávají pouze jednou. Debatu vysílají souběžně obě nejsledovanější televize - soukromá TF1 a veřejnoprávní France 2, z nichž každá vyšle také svého moderátora. Mezi diváky je o duel velký zájem a podle pozorovatelů mívá debata vliv na konečný výsledek. Vítězství v loňském střetnutí nynějšího prezidenta Emmanuela Macrona s jeho rivalkou z krajní pravice Marine Le Penovou, které sledovalo 15 milionů lidí, média přisoudila Macronovi.

Ve Spojených státech mají prezidentské debaty hluboké kořeny, první z nich vedl již v 19. století se svým protikandidátem už Abraham Lincoln. První celostátně sledovaný souboj se odehrál v roce 1960, kdy debata Richarda Nixona s Johnem Kennedym fakticky rozhodla o volebním vítězství Kennedyho. Nejsledovanější byla zatím debata Donalda Trumpa s Hillary Clintonovou z předminulého roku, kterou sledovalo 84 milionů Američanů.

V Rusku upravuje účast na celostátně vysílaných debatách kandidátů volební zákon. Účast je povinná, omluvou může být služební zaneprázdnění nebo nemoc. Kandidáta pak zastupuje důvěrník. Favoritem březnových voleb je stávající prezident Vladimir Putin. Účast v jakýchkoli předvolebních debatách ovšem dlouhodobě odmítá. Jeho mluvčí označil podobné akce za "nesmyslné" a dodal, že "kandidatura úřadujícího prezidenta se řídí jinými zákony, i když stejnými, jako kandidatura jeho soupeřů". V roce 2012 Putina zastupoval jako důvěrník, filmový režisér Nikita Michalkov.