V propagandistickém souboji kolem mnichovské krize hrál rozhlas klíčovou úlohu a Československo ji prohrálo především u sudetských Němců, kteří mohli poslouchat jen vysílání nacistického Německa. Tvrdí to britský novinář David Vaughan, který ve čtvrtek v Londýně představil knihu Bitva o vlny - rozhlas v mnichovské krizi.
„Mnichovská krize přišla v době, kdy rozhlas již dospěl. Válečná hrozba tak přímo vstupovala do domácností," řekl Vaughan. Podle něj to byl začátek éry elektronických médií.
Nacistický ministr propagandy Joseph Goebbels si potenciál rozhlasu uvědomil rychle a jasně, a začal ho ihned využívat. V nacistickém Německu byly nejlevnější přijímače a bylo jich tam také nejvíc na počet obyvatel - mělo je 75 procent domácností. V Británii a USA to bylo obdobné, v Československu bylo přijímačů poněkud méně - 2,5 milionu - ale i tam měl přístup k vysílání tak či onak skoro každý.
Po nástupu k moci se Hitler zaměřil i na sudetské Němce a od samého začátku do Sudet vysílal nacistický rozhlas protičeskou propagandu. Čechoslováci tuto hrozbu podcenili a vysílali jen málo v němčině, i když čtvrtina obyvatel měla němčinu jako mateřštinu. "Tehdejší československý rozhlas vysílal sice od roku 1925 německy, ale jen půl hodiny denně ... a rozhodně se vysílání nesnažilo sudetské Němce získat," řekl Vaughan. "Němci tak neměli na výběr. Pokud chtěli poslouchat rádio v němčině, měli k dispozici jen nacistické vysílání."
Propagandistickou válku prohrálo Československo i v Británii, byť ne svou vinou. Tehdejší rozhlasové vysílání BBC totiž bez výhrad sledovalo linii premiéra Nevilla Chamberlaina a novináři BBC se tehdy ve snaze neprovokovat Německo nechali přinutit k autocenzuře.
V samotných zprávách byla prý BBC vyvážená, ale jakýkoli komentář o Československu byl zakázán či podporoval vládní názor. "Neanalyzovalo se, co se dělo v Československu... Šokovalo mě to. BBC byla před válkou jiný svět než nyní," líčil Vaughan své dojmy z výzkumu tehdejšího britského vysílání.
Podle Vaughana byl Chamberlain velmi šikovným manipulátorem médií a podařilo se mu získat prakticky úplnou kontrolu nad vysíláním BBC. Uvědomil si význam krátkých úderných citátů, kterým se dnes říká soundbites. Vaughan připomněl například jeho slavné výroky o sporu "ve vzdálené zemi mezi lidmi, o kterých nic nevíme," či o "míru pro naši dobu".
Na rozdíl od BBC velmi dobrou práci odváděli američtí rozhlasoví novináři, kteří o postupu nacismu, anšlusu Rakouska a mnichovské krizi referovali přesně a v souvislostech. Britský novinář v této souvislosti zmínil zpravodaje CBS Eda Murrowa a Billa Shirera.
Podle něj to bylo způsobeno tím, že v Americe byla větší konkurence mezi soukromými rádii, která si také uvědomovala - již od občanské války ve Španělsku -, že zpravodajství je žádaným obchodním artiklem.
Vaughan byl šéfredaktorem zahraničního vysílání Českého rozhlasu. Jeho kniha vyšla anglicky a česky v nakladatelstvích Cook Communications a Radioservis.
Foto: Český rozhlas
