Stížnost na náhubkový zákon začne soud řešit v květnu

Ústavní stížnost na novelu, která zakazuje zveřejnění identity obětí závažných trestných činů a informací z policejních odposlechů, bude předložena Ústavnímu soudu počátkem května. ČTK to dnes řekl místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL), který je jedním z iniciátorů stížnosti.

Očekává, že se do té doby pod stížnost poprvé podepíší zástupci prakticky celého politického spektra. "Nepochybně v závěru příštího týdne dorazí ten návrh do Brna na Ústavní soud," uvedl Pithart s tím, že pak už bude záležet jen na úvaze soudu, kdy se stížností bude zabývat.

ČTETE TAKÉ: Začíná platit náhubkový zákon

Pithart od profesora trestního práva na Masarykově a Karlově univerzitě Jaroslava Fenyka obdržel podle svých slov dvě varianty stížnosti, které se liší v tom, která všechna ustanovení napadají. "Během jednoho, dvou dnů se dohodneme, jestli ten text vyžaduje nějaké minimální doplnění nebo zpřesnění," řekl Pithart. Předpokládá, že stížnost začnou senátoři podepisovat koncem tohoto týdne.

"Nemám obavy, že by podpisy chyběly," uvedl. Určité novum podle něj bude široké politické zastoupení signatářů stížnosti. "Možná dokonce úplné ve smyslu od prava do leva, což nebývá obvyklé," dodal Pithart. Stížnost k ústavnímu soudu musí podepsat nejméně 17 členů horní komory.

Novela měla podle původních plánů ochránit především týrané a zneužívané děti před zveřejněním jejich identity. V takzvaný náhubkový zákon se změnila především po zásazích sněmovny, zakazuje pod hrozbou finanční sankce a až pětiletého vězení třeba i zveřejnění informací z policejních odposlechů, pokud nebyly použity před soudem jako důkaz. Podle kritiků to porušuje ústavou zaručené právo na svobodu projevu a na informace.

ČTETE TAKÉ: Novináři dostali náhubkový zákon. Co už si nepřečtete

Média od tohoto měsíce nesmějí uvádět žádné informace, které by mohly vést k odhalení totožnosti dětí a mladistvých, kteří se stali obětí trestného činu. U dospělých platí stejné nařízení, pokud jsou postiženi některými, přesně vyjmenovanými zločiny.

Novela také zakazuje policistům, státním zástupcům a soudcům poskytovat médiím jména svědků a lidí, kteří jsou podezřelí nebo obviněni z trestného činu. Podle ministerstva spravedlnosti to však neznamená, že by tyto údaje nemohli novináři zveřejnit, pokud si je zjistí jinou cestou. V případě osob vyskytujících se v odposleších nebo obětí pak mohou jejich identitu odhalit pouze tehdy, pokud budou mít jejich písemný souhlas. Ministerstvo spravedlnosti tvrdí, že zákazy nebudou platit v případě, kdy "je dán veřejný zájem na zveřejnění informace".

Foto: Týden