Dva sebevražedné skoky do Dunaje ve Vídni z počátku května 1908 překryla jiná společenská událost. Stařičký mocnář František Josef I. oslavil ve čtvrtek 7. května šedesáté výročí svého panování, poblahopřát do Vídně mu přijel i německý císař Vilém II.
5. KVĚTNA 1908
Mediálně nejznámějším rakouským „otcem" je nyní Josef Fritzl z Amstettenu, deviantní muž, který na čtyřiadvacet let uvěznil svoji dceru do sklepení a po celou dobu ji sexuálně zneužíval. Krutý teror ze strany otce prožívaly i jiné rakouské dívky, v roce 1908 například Marie Veithová z Vídně. Násilníka se zbavila až zoufalým sebevražedným skokem do Dunaje. „Její otec byl den před dceřinou sebevraždou zatčen pro podezření, že svou dceru nutil k necudnému životu. Zapíral sice, ale byl usvědčen denníkem, v němž dcera líčí své duševní útrapy," vysvětlil dobový tisk ve vydání z 5. května 1908.
6. KVĚTNA 1908
Do Dunaje se vrhla i Barbora Baburskevičová, původně posluhovačka v jedné vídeňské rodině v centru města. Kvůli vážnému onemocnění však přišla o práci. „Od té doby se datuje její nezměrná bída. Zjistilo se, že posledních osm dní byla bez potravy vůbec, což dohnalo ji k sebevraždě."
7. KVĚTNA 1908
Město na Dunaji ale výše uvedeným sebevraždám z počátku května 1908 příliš pozornosti nevěnovalo. Ve čtvrtek 7. května hlavní město habsburské říši hostilo mnoho evropských monarchů i politiků, císař František Josef I. totiž oslavoval šedesáté výročí svého panování. „Vídeň je sám shon. Lidé nemají nač myslit než na knížata, jichž je tu plno. Takového hetzu Vídeňáci už dávno neměli, jako mají právě nyní," popisoval český tisk atmosféru v oslavující Vídni. Nejdůležitějším gratulantem se stal německý císař Vilém II., budoucí hlavní spojenec rakouského vládce v dosud největší světové válce, která vypukne v létě roku 1914. „Císař Vilém svolával boží požehnání na hlavu stařičkého císaře, velebil jeho činnost a stavěl ji za vzor všem panovníkům. A náš císař děkoval," popisovaly české noviny setkání obou panovníků. Žurnalisté s mírnou ironií poznamenali, že audience působila spíše jako hold Františka Josefa I. německému císaři. Rakouskému panovníkovi vyčetli, že se před Německem příliš pokořuje a znovu tak ožívají „nejtrapnější chvíle jeho života", když v roce 1866 prohrál s Berlínem krvavou prusko-rakouskou válku. Holdovací průvody se 7. května konaly nejen ve Vídni, ale ve většině měst a obcí v českých zemích. Slavila samospráva, občané i školní dítka. „U příležitosti 60tiletého vládního jubilea Jeho Veličenstva císaře se zúčastnila školní mládež děkovní bohoslužby v 9 hodin ráno. Odpoledne ve 3 hodiny byla v sále pana Ed. Vogta uvedena se všemi dětmi Jubilejní oslava od Ferdinanda Tritremmela," popisuje dobová zpráva průběh oslav v malé vísce Jeřmanice na úpatí Jizerských hor. Odevšad samozřejmě zněl i procítěný zpěv rakouské hymny:
„Zachovej nám, Hospodine. Císaře a naši zem!
Dej ať z víry moc Mu plyne, ať je moudrým vladařem.
Hajme věrně trůnu Jeho proti nepřátelům všem;
osud trůnu Habsburského Rakouska jest osudem..."
8. KVĚTNA 1908
Zatímco Vídeň slavila, Morava skončila pod vodou. Následky velkých jarních povodní, které vyvrcholily ve čtvrtek 7. května, popisovaly následující den všechny deníky: „Olšava vystoupila téměř čtyři metry nad normál a strhala na Kunovicku všechny hráze." Nejdramatičtější chvíle zažívala obec Liptál na Vsetínsku, kterou zaplavila voda jinak mírné Rokytenky. „Rokytenka vystoupil z břehův a v malé chvíli rvala a odnášela všecko, co jí stálo v cestě. V malé chvíli zmizely mosty, zmizelo vše, co urvati se dalo. Nedá se vypsati hrůza té hodiny noční. Lidé utíkali z příbytků, jiní vylezli na půdu, když voda dveřmi a okny vnikala do světnic. Ve hluk dravého proudu mísilo se volání o pomoc."
9. KVĚTNA 1908
A znova do Vídně. V noci ze soboty 9. května na neděli 10. května byla v ulici Tandelmarktgasse ve čtvrti Leopoldov zavražděna prostitutka Růžena Goldsteinová. Vrahem byl osmnáctiletý obchodní sluha Josef Karezmarczyk.
10. KVĚTNA 1908
Zpráva o podivuhodném pokusu o krádež přišla z městyse Hrušov ve Slezsku (dnes součást Ostravy). „Děvče hledalo na podlaze a pod postelí jehlu a při tom zloděje uvidělo. Děvče tvářilo se, že nikoho nepozorovalo, za chvíli šlo pro četníky a tito zloděje, o němž se neví, jakým způsobem do světnice se dostal, s velikou námahou z pod postele dostali ven. Zloděj měl u sebe dva revolvery."
11. KVĚTNA 1908
V Brně byla založena Česká studentská kolej. „Hrabě Václav z Kounic daroval na založení koleje svůj palác naproti Zemskému domu, palác se cení na 700 tisíc korun," pochválil Kounice moravských tisk. Václav hrabě Kounic (1848-1913) vstoupil do dobového českého povědomí především sňatkem s oblíbenou herečkou Josefínou Čermákovou (1849-1895). Brněnským studentům nejprve daroval zmiňovaný palác a záhy rozběhl projekt výstavby zcela nového areálu studentských kolejí v Brně-Žabovřeskách. Dostavby areálu se nedočkal, zesnul 3. října 1913 v Uherském Brodě a 19. října byl pohřben v Praze na Malvazinkách.
Foto: archiv
