<span>Hrozný mord</span> na Vinohradech aneb noviny před sto lety

Válka se Srbskem a vražda novomanželky na Vinohradech v Šumavské ulici. V týdnu do 23. února 1909 to byla hlavní témata denního tisku. Tehdejší žurnalisté také barvitě vylíčili unikátní krádež sirupu a podnikli nové pikantní útoky vůči předsedovi vlády Richardu Bienerthovi.

Riziko práce (16. únor 1909)

Riziko práce. To byl název speciální rubriky sociálnědemokratického deníku Právo lidu, která pravidelně informovala, co vše se přihodilo při práci pražským dělníkům. Zajímavé je, že před sto lety se nikdo nepozastavoval nad zveřejňováním plných jmen poškozených. Dnes by se nejeden ze zraněných bránil u soudu a mával zákony na ochranu osobních dat. Kdo se tedy zranil v úterý 16. února 1909? Barvíř kůží Antonín Kuklík (33) upadl v továrně Ludvíka Jelínka tak nešťastně, že utrpěl otřes mozku a těžká vnitřní zranění. Kočí kavárny Londýn na Ovocném trhu Alois Vančura (38) spadl z koně a přivodil si vážné poranění kříže. U firmy Breitfeld a Daněk v Karlíně utrpěl úraz soustružník Václav Smíšek (28). "Chtěl přehodit řemen na převodní kolo, byl však zachycen a s takovou prudkostí nazpět vržen, že mu bylo roztrženo svalstvo v podpaží levé ruky a tato v rameni mu vyvrácena." A zámečník Jan Hromádka (27) se poranil v Ringhofferově továrně na Smíchově; vagónový nárazník mu přelomil nohu.                

Sirupová loupež (17. únor 1909)

Urbachovu výrobnu sirupu v Truhlářské ulici na Novém Městě v Praze navštívil 17. února 1909 údajný sluha smíchovské firmy Schwarzkopf a naložil na vozík tři sudy sirupu v ceně 400 korun. Po jeho odjezdu se ukázalo, že objednávka byla fingována neznámými dareby. "Jako pachatelé byli záhy vypátrání Eberle a Kordík z Vršovic." Zbývá se optat, proč šli zrovna po sirupu? A neinspiroval se právě touto lokální zprávou spisovatel Jaroslav Žák, když za první republiky sepisoval román Z tajností žižkovského podsvětí, který vyprávěl o kšeftaření se zakázanými sirupy v alkoholické republice Žižkov?

Sběh lidí v Panské (18. únor 1909)

Ve čtvrtek 18. února 1909 o půl sedmé ráno bylo nároží Panské (v Panské ulici dnes sídlí redakce časopisu Týden a serveru Týden.cz) a Jindřišské ulice v centru Prahy svědkem "velikého sběhu lidí". To zvědavci sledovali následky srážky tramvaje s řeznickým povozem Jana Bejšovce z Vinohrad. Nikdo z cestujících nebyl zraněn, kůň byl však tramvají "několik kroků vlečen".

Politická mrtvola (19. únor 1909)

V pátek 19. února 1909 pražský tisk znova přemítal o údajně mdlém rozumu předsedy vlády Richarda Bienertha. Premiér českou veřejnost rozlítil zrušením parlamentní schůze na počátku února, když ve sněmovně po diskusi nad jazykovými zákony vypukla hromadná rvačka. "Bienerth vládne jen tím, že nechá čas běžet," popichovali pražští žurnalisté. Premiér byl označen za vyhořelého politika: "On se tomu stále ještě vzpírá, ale jest už jen politickou mrtvolou."   

Potáhneme na Srbsko? (20. únor 1909)

Neuplynul den, aby noviny nepřinesly novou zásadní informaci o politickém napětí mezi Srbskem a Rakousko-Uherskem. "Nebezpečí války stává se bezprostředně blízkým," odhadovali žurnalisté 20. února 1909. "Není to již žádným tajemstvím, že Rakousko chce zasáhnouti proti Srbsku vojensky." Provládní vídeňský tisk přímo k válce vyzýval: "Rakousko-Uhersko nemůže si nechati líbit nadále ostentativní a výhružné chování Srbska!" Srbsko hrozilo zbraněmi kvůli rakouské anexi Bosny a Hercegoviny z roku 1908. Napětí se stupňovalo mnoho měsíců a ve druhé půli února se opravdu zdálo, že válka je na spadnutí. "Hrozné slovo válka má se tedy státi skutečností," varovali novináři veřejnost.

Kdo vraždil v Šumavské? (22. únor 1909)

"Příšerná vražda mladé ženy na Královských Vinohradech za bílého dne!" To je jeden z titulků, který oznamoval bestiální zločin, jenž vyděsil Prahu. Jen dva dny po svatbě byla ve svém bytě v Šumavské ulici č. 30 v Praze na Vinohradech zavražděna sedmadvacetiletá Magda Novotná, manželka účetního Hospodářského družstva v Dušníkách Čeňka Novotného. Ten v pondělí 22. února 1909 opustil byt č. 30 ve třetím poschodí, aby ranním vlakem odjel do Dušník. V devět ráno Magdu Novotnou navštívila její matka a pozvala ji na oběd. Když však její dcera v poledne nepřišla, poslala do Šumavské ulice svoji druhou dceru Annu. "Úžasem ohromena zůstala jako zkamenělá stát. Naskytloť se jí hrozné divadlo. V posteli spatřila svou sestru bezvládně na boku ležící. Na bělostném povlaku čerstvě povlečené peřiny červenala se ohromná krvavá skvrna." Záhadný případ vraždy ze Šumavské ulice rázem naplnil pražské deníky i žurnály. "Zpráva o příšerném, bestiálním zločinu, rozrušila nejen obyvatelstvo vinohradské, nýbrž v celé Praze." Detaily z pátrání po zatím neznámém vrahovi přinese i příští vydání Stoletého expresu.   

Reprofoto: Ivan Motýl