Kněz znásilňující mladou dívku na Velký pátek, rituální vražda na Svitavsku a hospodský mord na Velikonoční pondělí. I takto lze shrnout mediální obraz Velikonoc v roce 1908 podle dobového protiklerikálního tisku. Přehled událostí od 14. do 20. dubna 1908 však zahajujeme výjezdem do rakouské provincie Halič na významný státnický pohřeb.
14. DUBEN 1908
Na pohřeb zastřeleného místodržitele rakouské Haliče odjela politická elita Vídně, mimo jiné většina ministrů kabinetu na čele s předsedou vlády Maxem von Beckem. Město Lvov se tak stalo na dva dny dočasným hlavním městem Rakousko-Uherska, atentát přilákal i početný houf žurnalistů. Připomeňme, že místodržitel Andrzej Kazimierz Potocki (1861-1908) byl zastřelen 12. dubna rusínským studentem Miroslawem Siczyńskim a motivem jeho politického činu byl útlak Rusínů na Haliči ze strany Poláků, mimo jiné nerovnoprávné postavení studentů na lvovské univerzitě.
Den před pohřbem, v úterý 14. dubna, Lvovem otřásly nepokoje. „Poláci vytloukli okna ve spolkovém domě rusínském," informoval tisk. Policie musela chránit rusínské obchody, Poláci i tak mnohé vyrabovali. „Rusíni žádají národní autonomii a odstranění zlořádů ve správě i u soudů," dočetli se o haličských událostech čtenáři pražských novin. Pokračovalo zatýkání: „Kromě Siczyńského zatčeno osm lidí, tři sestry Siczyńského, sestřenka i několik studentů, jakož i redaktor Čeglinskij."
15. DUBEN 1908
Zastřelený Andrzej Kazimierz Potocki byl slavně pohřben. „Pohřeb konal se za ohromné účasti. Dva arcibiskupové a pět biskupů vedlo průvod," začínal obsáhlý popis obřadu v denním tisku.
16. DUBEN 1908
A když už jsme tak daleko na východě, odskočme si ještě do Ruska. V povolžské Penze se pokusila o útěk skupina jedenácti vězňů. „Napřed probodli dva strážníky a jednoho zranili. Pak hodili dvě pumy, aby ve zmatku snáze utekli. Jeden byl zastřelen ještě ve dvoře, ostatní se dostali do širého pole, ale tu byli zaskočeni vojáky. Padlo sedm vězňů, třem se útěk vydařil." Inu, čtení jako z Dostojevského.
17. DUBEN 1908
Velkým pátkem začaly Velikonoce. Nejlepší čas, aby protiklerikální tisk vytáhl nějakou tu aférku o „černokabátnících". Ideálně se hodila čerstvá událost z Karviné, která se týkala tamních jezuitů. „Že tito celibátnící svůj soukromý život neztotožňují se svým hlásáním, bylo známo, ale že by byli schopni tak zvířecké zvířeckosti, to přece jen nikdo neočekával," začínala obsáhlá reportáž z Karviné. „Celé Karvinsko je dnes pobouřeno hnusným činem kněžské zvrhlosti a bezcitnosti jak morální tak náboženské. K umírající mladé dívce byl volán jezuita, aby ji zaopatřil. Příbuzní připravili vše k důstojnému přijetí a nechali kněze s dívkou o samotě. Poněvadž tam kněz se příliš dlouho zdržoval, naslouchali u dveří. A tu vzniklo v nich takové podezření, že musili vkročiti dovnitř a tam k svému hroznému úžasu seznali, že kněz umírající dívku znásilnil," dramaticky líčil tisk.
18. DUBEN 1908
Bílá sobota, čas pokání. Svědomí zpytovala i jistá žena z Vlčkovic u Dvora Králové, když přiznala smrtelný hřích svého již zesnulého manžela. „Doznala, že před devíti lety její muž stavěl stodolu a v noci zazdil mrtvolu do základů, kde jest až podnes."
19. DUBEN 1908
Velikonoční neděle. K té samozřejmě patří i báchorky o rituálních vraždách. „Bubák se vynořuje o každých velikonočních svátích. Letos rozbouřil Svitavsko na Moravě, kde byl nalezen hošík Zavadil mrtev. Lékaři vydali dobrozdání, že zmrzl. Nicméně okolní lid se jitří, jsa přesvědčen, že hocha zabili tamní židé."
20. DUBEN 1908
Velikonoční pondělí. Čas na pomlázku, na alkohol a na hrůzné následky jeho přílišného požití. „V hostinci zabit. Ve Velikonoční pondělí odpoledne bavila se v jednom hostinci ve Vysoké společnost hostů. Najednou zazněl výkřik a hosté s hrůzou zpozorovali, že řeznický pomocník Titze bodl pokrývače Langra ostrým nožem přímo do srdce. Lang krví zbrocen, svalil se k zemi a byl v několika minutách mrtev."
Foto: archiv
