Vydýchal by premiér Mirek Topolánek, kdyby o něm novináři psali jako o „nahlouplém" předsedovi vlády? Před sto lety běžná věc. Český tisk se totiž s tehdejším premiérem vlády baronem Richardem Bienerthem vůbec nemazlil.
Od 9. do 15. února 1909 vládlo psí počasí, týden začal povodněmi a skončil sněhovými vánicemi a silnými mrazy. V Praze i na venkově se rozmáhalo domácí vaření piva. V kloboučnické továrně v Novém Jičíně se utrhla transmise a zabila dělníka. Žebrající holčičce v Ostravě umrzly všechny prsty na nohou.
Záplavy na severu (9. únor 1909)
Velká voda v Praze opadla, řeky kulminovaly na severu Čech. Hladina Labe v Děčíně vystoupila na 572 centimetrů. „Poslední zprávy zní: V Žatci vystoupila Ohře 4 metry na normál," informoval denní tisk.
S hlupákem v čele (10. únor 1909)
Rakouskem otřásala hospodářská i politická krize. Premiér Richard Bienerth rozpustil 3. února schůzi parlamentu a 10. února 1909 uskutečnil rekonstrukci stávající vlády. „V této vážné době povolávají se v čelo řízení státu starci. Téměř všichni ministři jsou šedesátiletý, jeden je 64letý, druhý 68letý," kritizoval změny ve vládě český tisk. Zatímco dnes mají Češi šanci dožít se průměrného věku nad 70 let, před sto lety byla střední délka života těsně nad věkem 40 let. Šedesátiletý politik byl právem považován za starce. „Kdyby Bienerth nebyl ignorantem, musili bychom ho prohlásiti za politického zločince," útočili čeští novináři na premiéra. Nová vládu označili za „ministerstvo politických výměnkářů" na úrovni roku 1867.
„Nová vláda má v čele svém muže, jehož neskonalá neschopnost byla už několikrát nejokázalejším způsobem dokumentována." V jiném článku byl Bienerth rovnou označen za nahlouplého. Zajímavé je, že po pádu Habsburků nebyl Bienerth považován za až tak neschopného. Ottův slovník naučný nové doby ze třicátých let 20. století považuje Bienertha za „osobně čestného, ale málo energického".
V kloboučnické továrně J. Hückla v Novém Jičíně (dnes Tonak) spadla v úterý 10. února 1909 několik metráků vážící transmise (hřídel pohánějící stroje) přímo mezi dělníky. „Jednomu dělníkovi uražena noha, takže mu zůstala viseti jenom na kousku kůže, zlámána mu žebra a roztříštěna hlava, takže ubožák v ukrutných bolestech zemřel za hodinu."
Urazil císaře (11. únor 1909)
Urážet premiéra bylo možné. Ponížit veřejně hlavu státu nikoli. „K policejnímu strážníku v Plzni přišel 35letý F. Koubský a pronesl výrok, v němž se dopustil urážky císaře. Koubský žádal, aby byl zavřen, v čemž mu bylo vyhověno a dopraven do vazby ke krajskému soudu."
Z ostravského pekla (12. únor 1909)
V článku Z ostravského pekla se pražský deník Právo lidu pohoršoval nad utrpením dětí na Ostravsku. V ulicích Ostravy se například pohybovalo desetileté žebrající děvčátko. Pokud holčička nevyžebrala alespoň korunu, nesměla domů. Matka alkoholička dítě neustále tělesně trestala, po lednových krutých mrazech „dítě nemělo na nohou jediného prstu".
Ve vyhořelé stodole v Záblatí u Bohumína byl nalezen mrtvý desetiletý hošík příjmením Pajonk. Už v tak útlém věku byl na službě u místního sedláka. Rodiče - alkoholici prý neměli peněz na jeho uživení.
Pivo vařili doma (14. únor)
V novinách se od počátku února objevovaly do té doby nikdy nezveřejňované inzeráty propagující domácí výrobu piva. Výčepní pivo totiž podražilo, cena byla navíc zvednuta plošně díky kartelovým dohodám pivovarů. „Nejdokonalejší recept k vaření piva doma dodám s balíčkem odborně sestavených přípravků na 12 litrů výtečného černého piva za 90 h," nabízel majitel drogerie Jiří Havelka ze Žižkova.
Pražský sládek ve výslužbě Pšolka zase radil, jak vyrobit litr piva za pouhých deset haléřů. Jiný sládek ve výslužbě Hořejš z Prahy tvrdil, že podle jeho receptu lze uvařit 25 litrů piva za 2 koruny a 40 haléřů. Hořejš navíc v novinovém inzerátu hlásal, že vaření piva doma není zakázanou činností. Úřady totiž tvrdily, že zákon je porušován.
Po záplavách mráz (15. únor 1909)
„V sedm hodin večer nastala taková chumelenice, že za chvíli byla Praha pod sněhem," popisovaly pražské deníky počasí z 15. února 1909. Vltava zamrzla a novináři měli obavy, že další náhlá obleva znova přinese povodně, jak se tomu stalo v předchozím týdnu. Tento způsob zimy proto žurnalisté nazývali „neobyčejně krutým".
Foto: Ivan Motýl
