Dvacetiletá dívka v černém kostýmu se v pravé poledne zastřelila v Královské oboře a v hostinci na Karlově náměstí proti sobě namířil zbraň sedmnáctiletý učeň, zatímco mladá dívka ve špitále U Alžbětinek vypila roztok kostíku. První červnový den v roce 1909 se v Praze odehrálo výjimečné množství sebevražd.
A nejen první červnový den. Zprávy o sebevraždách zaplňovaly značný díl lokálního novinového zpravodajství a žurnalisté dokonce začali razit teorii, že Prahu postihla „sebevražedná mánie".
Mami, odpusť! (1. červen 1909)
„Mami, odpusť!" To jsou poslední slova ze zápisníčku dvacetileté Berty Herzogové, která se v úterý 1. června 1909 v pravé poledne zastřelila v Královské oboře v Praze. „Oblečená v černý kostým, černý široký klobouk s hedvábnými stuhami, rovněž černé střevíce a punčochy. Střelila se z revolveru přímo do srdce. U mrtvoly nalezena černá skládací ruční kabela z voskovaného plátna s tužkou a zápisníčkem a šestihlavňový revolver ještě se čtyřmi ranami," přibližoval pražský tisk zastřelenou dívku, jejíž identita byla první hodiny po sebevraždě neznámá.
Kromě rozloučení v češtině byl v zápisníčku i německý vzkaz: „Es musste geschehen. Um zufrieden?" Jak záhy zjistila policie, dívka se zabila z nešťastné lásky. Pocházela z velkostatku nedaleko Pacova na Vysočině, v Praze bydlela u krejčího Štycha a živila se jako kontoaristka (nižší účetní).
Sebevražedná série
Tentýž den se v Praze pokusila o zabití i pacientka nemocnice U Alžbětinek Zdeňka Šrůtková (23), která „v sebevražedném úmyslu požila roztok kostíku z pěti balíčků zápalek v mléce a v povážlivém stavu byla dopravena do všeobecné nemocnice". Kostík byl dobovým názvem pro fosfor. Sedmnáctiletý František M. se zase postřelil v hostinci na Karlově náměstí - jedinou střelou revolveru do levé strany prsou se zranil tak povážlivě, že jeho vyléčení bylo zpochybňováno.
V Karlově ulici se rovněž v úterý 1. června 1909 oběsila Anna Prokšíková (84), vdova po kočím. Z mostu Františka Josefa I. pak v pravé poledne skočil do Vltavy František Novák, jednačtyřicetiletý kočí bez zaměstnání. „Na blízku pracující dělníci Tomáš David a Karel Benda jej vylovili."
Ve sklepě domu č. 76 v Mikulášské ulici na Starém Městě byla první červnový den nalezena další oběť. Třiadvacetiletá Gisela, dcera zdejšího obchodníka. „Nešťastné děvče střelilo se ranou z revolveru, přímo do srdce vedenou. Byla okamžitě mrtva".
Skoky z mostů (2. a 3. červen 1909)
Pokusy a dokonané sebevraždy neustávaly ani v dalších dnech. Ve středu 2. června se pokusil o sebevraždu zastřelením dělník František Šíkola. Z nešťastné lásky proti sobě namířil pistoli na Fügnerově náměstí na Novém Městě a těžce zraněný byl odvezen do všeobecné nemocnice. V noci ze středy 2. na 3. června zesnul lakýrnický pomocník Václav Pokorný, který se oběsil ve svém bytě na Smíchově. Ve čtvrtek 3. června 1909 zase skočil z mostu Františka Josefa I. uhlířský pomocník Jaroslav Spiess (28). „Skočil tak nešťastně, že zanesen byl proudy do vrátek, značně potlučen a odvezen do všeobecné nemocnice."
Jakoby jeden skok do Vltavy nestačil. Ve čtvrtek skákal i pokrývač Oldřich Šourek (37). „Učinil tak ze zoufalství, poněvadž nemohl již dlouho nalézti zaměstnání a trpěl neskonalou bídou," uvedl o Šourkovi pražský tisk. Dva strážníci jej však zavčas vytáhli hákem.
Další mladé oběti (4. a 5. červen 1909)
V pátek 4. června 1909 se smrt přestěhovala z pražských ulic do hotelového pokoje v Nuslích. Tady se zastřelil obchodní zástupce Ludvík Kotál (23), který si nejprve vpálil ránu do prsou, ale protože nezemřel, zamířil i na vlastní hlavu. „Hotelní zřízenci, vypáčivše dveře, nalezli již jen mrtvolu."
Ještě horší byla sobota 5. června 1909. V domě č. 234 na Královských Vinohradech se celkem šestkrát bodla nožem číšnice Anna Bradáčová (17), zatímco dělnice Antonie Kučerová (17) z Vinohrad vypila z nešťastné lásky roztok ze tří balíčků fosforových sirek. Obě dívky skončily ve všeobecné nemocnici. „Úspěšnější" byl kočí Rudolf Eber (27), který se postřelil v domě č. 3 na Zlíchově, byl sice dopraven do všeobecné nemocnice, avšak smrtelně zraněn zemřel již v přijímací kanceláři.
Foto: archiv autora
