V Praze padl rozsudek smrti nad Marií Jarošovou, která utýrala svoji šestiletou dcerku Blaženu. Na poštu nebylo spolehnutí ani v roce 1908. Žena profesora Masaryka mířila do českého parlamentu - zemského sněmu a bohyně tance Terpsichoré zvala do víru plesové sezony. Stoletý expres opět přiváží výběr z dobového tisku, tentokrát z týdne mezi 21. a 27. lednem 1908.
21. LEDEN 1908
Ústřední slogan současné České pošty „DNES PODÁTE, ZÍTRA DODÁME" veřejnost dávno vnímá jen jako černý humor, zvláště po nedávném kolapsu předvánoční pošty. Důvody selhání by ale pošta mohla snadno obhájit heslem: „TRADICE ZAVAZUJE!" Na hlemýždí tempo pošty už totiž veřejnost upozorňovala před rovnými sto lety. „Dopis pivovarské společnosti zdejší dne 27. prosince z Prahy do Krakova odeslaný, je stále na cestě," pohoršovaly se noviny 21. ledna 1908, tedy téměř měsíc po odeslání zásilky. „Podotýkáme, že jsou to případy zaručené, že k vylíčení všech podobných případů, které se v poslední době udály, nestačilo by nám ani celé číslo novin," dušoval se autor kritické poznámky a připojil další případy. Dopis z Meziměstí u Broumova do Moravské Ostravy šel namísto slibovaných šesti dnů rovných 81 dnů, jiná zásilka z Vídně do Přerova 21 dnů, ač mohla být pohodlně doručena za 48 hodin.
22. LEDEN 1908
Velikonoční neděle připadla v roce 1908 až na devatenáctý dubnový den, zatímco letos se tento pohyblivý křesťanský svátek bude slavit 23. března. Na plesy, šibřinky, bály a všeobecné masopustní veselí tak bylo před sto lety téměř o měsíc více času. Novinový inzerát z 22. ledna pod hlavičkou „MASOPUST 1908" nabízel: „Plesové bluzy, plesové pásy, plesové šály, plesové rukavice, plesové šněrovačky, plesové punčochy a plesové ozdoby do vlasů. Obrovský výběr. Nejlevnější ceny." A jaká byla před sto lety atmosféra samotných plesů? Romantická, eroticky vyzývavá a slastně vyčerpávající, stačí nahlédnout do dobové reportáže: „Do stánku Terpsychory sezváněli v devět a vládě její odzváněli o půl páté hodině ranní, načež všeobecná únava a ochablost hledala spásy a posily pro život budoucí v jemném chmýří nadýchaných peřin, a spanilomyslným tanečnicím, jimž Amorek kolem rozesněných skrání stále oblétal, bylo sladce v blahém, po přestálém večeru, zaslouženém bezvědomí."
23. LEDEN 1908
Dnešní rumunské město Arad patřilo v roce 1908 k Rakousku-Uhersku. Následující truchlivá zpráva proto náležela do rubriky DOMÁCÍ UDÁLOSTI. „Porodní bába Liposová z Aradu vlákala do svého příbytku manželku dohlížitele v hutích. Mladá manželka, která slynula svojí krásou, byla porodní bábou opita a vydána na pospas bohatému Srbovi Stoneskovi, který ji zneužil. Po zločinném skutku dopravila bába mladou ženu domů. Druhého dne přišla zneuctěná paní do bytu báby, vyňala z kapsy revolver a tuto zastřelila. Mladý manžel, který se teprve všeho po činu dověděl, přepadl Srba u jeho bytu a zastřelil jej rovněž. Událost vzbudila v městě velké rozrušení."
A ještě faktografická poznámka o Aradu z Ottova slovníku naučného z roku 1908: „Uj-[Arad]. (Nový [Arad].), městys v Uhrách, v temešské župě, na levém břehu Maroše, naproti Starému [Arad]-u, s 5141 obyv., většinou německé národnosti, se značným obchodem s moukou a dřívím. Jest zde stoliční okresní úřad a okresní soud."
24. LEDEN 1908
Z Prahy do Lvova byl eskortován jeden ze členů „haličské mordýřské party" - Adamski, který se podílel na štědrovečerní vraždě dozorce pankrácké věznice. Mord se odehrál 24. 12. 1907 v pražské Jindřišské ulici (viz. předchozí Stoleté expresy) a vzbudil značnou pozornost. Lupič byl převážen v uzavřeném kupé řádného rychlíku a hlídán dvojicí četníků s puškami v rukou. „Na nádraží ve Lvově shromáždily se zástupy obecenstva, které zvědavě si lupiče prohlížely. Lupič si spoutanýma rukama zakrýval oči."
25. LEDEN 1908
K trestu smrti provazem byla v Praze odsouzena Marie Jarošová z Břevnova, která utýrala šestiletou dceru Blaženu. Soudní pitva prokázala, že matka dítě mučila již delší dobu, ale bezprostřední příčinou úmrtí byl náhlý fyzický útok, při kterém dítěti zlomila sedm žeber a způsobila dalších 31 poranění. Dlouhodobého týrání si sice povšimli lidé ze sousedství, ale nikdy nezasáhli. „Čtrnáct svědků souhlasně vylíčilo, jak krutě Jarošová se svým dítětem nakládala, bohužel neoznámili řádění bestiální matky zavčas úřadům," povzdechl si novinář, jenž sledoval soudní líčení.
26. LEDEN 1908
Pražští sociální demokraté překvapili veřejnost, když navrhli, že na kandidátku strany pro únorové volby do českého zemského sněmu postaví i dvě ženy. „Sociálnědemokratický výkonný výbor usnesl se kandidovati při zemských volbách choť profesora Masaryka a choť sekretáře odborové organizace strany a bývalého poslance Steinera." Před sto lety ještě české ženy neměly volební právo a sociální demokraté takto chtěli „demonstrovati ve prospěch volebního práva pro ženy". To se jim nepodařilo, ženy mohly poprvé k volbám až po vzniku Československa.
27. LEDNA 1908
Pražská štědrovečerní vražda z Jindřišské ulice nadále vzrušovala monarchii. Nově bylo sledováno zatčení manželky jednoho ze spoluvrahů - Wasiňského. Žena doznala, že manžela nutila loupit následujícími slovy: „Usmrcuj, vraždi, kraď, jenom mně dej peníze! Odkud je vezmeš, je mi lhostejno!" Policie však usoudila, že výpověď zněla nepravdivě, manželka prý jen chránila mordýře před jistým trestem smrti.
Foto: archiv
