Pražští výrostci poranili kamenem náčelníka Habešanů, který musel být převezen do všeobecné nemocnice. Hlavní město postihla velká vedra i krupobití. V Záběhlicích byla podřezána devatenáctiletá Antonie Parusová. Ministerská předseda Beck pronesl v parlamentu zásadní projev o „těžkém vládnutí Rakousku".
To je jen malý výčet z pestrého kaleidoskopu události, které se odehrály mezi 2. a 8. červnem 1908.
2. ČERVNA 1908
V Brně stávkovali kočí, v Novém Bydžově tesaři, v pražských strojírnách vzorkaři a v továrně na piana Aloise Nováka na Žižkově všichni zaměstnaní dělníci.
Jubilejní výstavu v Praze navštívilo v úterý 2. června 5556 platících osob. Skandál způsobil kámen neznámého pražského hejska, která byl vržen přes ohradu do tábora Habešanů, atraktivní „živé expozice", která ukazovala tradice a zvyky tohoto afrického národa. „Kámen zasáhl náčelníka Mahomeda Roobly z kmene Essa nad levým okem tak prudce, že týž utrpěl otřesení mozku a musel být převezen do nemocnice." Pražské Právo lidu zdůraznilo, že náčelníkovi znamenitě chutnala tamní nemocniční jídla. Hlavně žemle a káva. „Po původci zranění zahájeno bylo pátrání. Stává se, že holešovická mládež pokouší se tím, či oním způsobem dostat se na ohradu a Habešany shlédnout, kteří opět se své strany nešetří vůči neplatícím divákům zuřivými posunky."
Bonmot „zemanovského" ražení pronesl 2. června 1908 na půdě rakouského parlamentu samotný předseda tehdejší vlády Max von Beck: „Vláda je od stálých útoků již prostřílena jako svatý Šebestián." Pak Beck vyzval sociálnědemokratického poslance Antonína Němce: „Jen prosím, aby šípy, které vrhá pan poslanec Němec, nebyly tak masivní." Němec totiž rakouskou vládu vůbec nešetřil, v parlamentním projevu ji rovnou označil za útvar, který „na všechny požadavky lidu nemá žádné jiné odpovědi než násilí šalbu a vraždy a chce lid nabodat na bajonety neb je postřílet". Němec narážel na nedávné události z Haliče a neadekvátní zásah rakouského četnictva, které zastřelilo šest vesničanů. Ministerský předseda Beck podobné události omlouval rozlohou říše a velikostí parlamentu, který byl skutečně největším demokratickým parlamentem v Evropě. „Vládnouti v Rakousku jest věcí těžkou. Sedmnáct zemí, dvacet parlamentů zemských, dvacet sedm stran v poslanecké sněmovně, různé názory světové a kulturní diference. S takovými obtížemi nemá co činiti žádná vláda v Evropě," stěžoval si Beck.
3. ČERVNA 1908
Vývoj počasí pro třetí červnový den byl tiskem odhadnut následovně: „Krásné počasí, mírné větry, teplé, k bouři náchylné počasí, pošmourno."
Nejpošmourněji bylo v Záběhlicích u Prahy, kde byla o půl čtvrté ráno nalezena mrtvola zavražděné devatenáctileté Antonie Parusové, dcery záběhlického zedníka. Na policejní strážnici v pražské Salmovské ulici se jen o půl hodiny později přiznal k vraždě její milenec František Zeman, pětadvacetiletý přidavač u zedníků. „Za tři minuty bylo po ní," prohlásil u prvního výslechu, údajně „bez hlubšího pohnutí". Policejní vyšetřování záhy odhalilo detaily případu. „V úterý 2. června koupil si Zeman na Staroměstském náměstí za 70 h. řeznický nůž, tak zvaný stahovák, požil větší množství piva a k večeru šel čekat na Parusovou, až půjde z továrny," popsala policie chladnokrevnou přípravu násilného činu. „Děvčeti podřízl krk až na páteř pahýlem nože. Vrah totiž, rozháněje se po své oběti, upadl, vrazil nůž do země a zlomil ho." Motivem činu byla chorobná žárlivost. „Všeobecně se želí dobré a hezké Antonie Parusové, již vnutil se surovec za milence, aby ničil štěstí jejího mládí a konečně ji v květu života zavraždil."
4. ČERVNA 1908
Zraněný náčelník Habešanů Mahomed Roobly měl být propuštěn ze všeobecné nemocnice. „Vypravila se pro něho deputace, sestávající ze dvou bojovníků se zbraní. Fiakr, vezoucí deputaci, vzbuzoval značnou pozornost v pražských ulicích." Lékař dr. Rubricius však propuštění náčelníka odmítl, na ráně objevilo se hnisání. „Deputace vyžádala si, aby směla být náčelníku donesena národním způsobem upravená jídla, a nemocnici opustila."
V odpoledních hodinách zasáhla Prahu a okolí velká bouře a krupobití. „V Chuchli, Slivenci, Radotíně a Zbraslavi veškerá úroda zničena kroupami."
5. ČERVNA 1908
Plamenný parlamentní projev na obranu stávkujících dělníků z továrny na hudební nástroje v Kraslicích v severozápadních Čechách pronesl německý sociální demokrat Dötsch. „Proti stávkovým hlídkám jsou vysílání opilý četníci. Stávkujícím je připravovaná krvavá řež," tvrdil poslanec.
6. ČERVNA 1908
Pražskou omladinou poraněný náčelník Mahomed Roobly posnídal skopové maso s rýží, které mu do všeobecné nemocnice přinesli jeho soukmenovci. Hodinu před polednem byl z nemocnice popuštěn. „Raněný náčelník vsedl do motorového vozu a odjel na výstaviště. Po celou cestu budila exotická společnost značnou pozornost a zejména Roobly svou ovázanou hlavou."
Horké dny lákaly ke koupání, Pražané však před sto lety příliš plavat neuměli, alespoň podle následné novinové zprávy: „Vylovené mrtvoly utopenců. Plavci vylovili nedaleko Zlíchova mrtvolu kováře Františka Havlíčka, který v úterý při koupání utonul. Blíže Kornfeldovy továrny na Pelc-Tyrolce v Libni byla z Vltavy vylovena mrtvola patnáctiletého zámečnického učně Josefa Burdy ze Žižkova, který se předevčírem na Maninách při koupání utopil."
7. ČERVNA 1908
Kromě habešské vesnice si návštěvníci Jubilejní výstavy na holešovickém výstavišti oblíbili „americkou skluzavku TOBOGGAN" i mořské akvárium. „Praha honosí se mořským akváriem, které se důstojně staví po bok velkým akváriím nejpřednějších přímořských měst."
8. ČERVNA 1908
Akváriu na výstavišti voda nechyběla, velká vedra zato způsobila nedostatek životodárné tekutiny v pražských domácnostech a rapidně ubylo i vody ve Vltavě, takže magistrát vyzval i k šetření říční vodou: „Magistrát královského hlavního města Prahy vybízí veškeré obyvatelstvo pražské, aby vodou říční vůbec neplýtvalo."
Foto: archiv
