Říjen 1908, novinové svědectví o zemětřesení v západních Čechách: „Velice silné bylo zemětřesení v Aši, v domech to praskalo a různé předměty v obydlích padaly." Říjen 2008, obyvatelka Nového Kostela na západě Čech o nových otřesech půdy: „Stála jsem u mikrovlnky a najednou začal hukot, jako by kolem baráku projelo obrovský auto nebo vlak."
Dění v českých zemích se po sto letech opakuje. Nejen zemětřeseními na západě Čech, ale i otřesy politickými. V druhé půli října 1908 stála před pádem rakouská vláda premiéra Becka, na sklonku října 2008 výsledek krajských voleb ohrožuje další existenci vlády premiéra Topolánka. V roce 1908 ale navíc k prudkému politickému ochlazení přistoupilo i husté sněžení a nástup silných mrazů. „Dnes vypadá celý kraj jako o Vánocích," popisovaly noviny z 20. října 1908 počasí na Moravě.
Vyhladit všechny Čechy (20. říjen 1908)
Praha i nadále připomínala město v revoluci a Václavským náměstím táhl jeden průvod demonstrantů za druhým. Češi šli proti Němcům, Němci proti Čechům. Úterní demonstrace v Praze z 20. října 1908 měly vesměs poklidný ráz, což si novináři vysvětlovali tolerancí četnictva i vojska: „Včera bylo dokázáno znovu, že čím nápadnějších prostředků použijí úřady k uklidňování, tím jsou demonstrace prudší. Vojsko se tentokrát neobjevilo na ulicích a také brzy Václavské náměstí mělo klidný ráz." Hůře bylo v Karlových Varech. „Zavládla zde úplná anarchie," psaly české noviny. Karlovarští Němci táhli městem za zpěvu nacionální písně Wacht am Rhein a ničili vývěsní štíty i okna obchodů českých živnostníků. „V České eskomptní bance na náměstí rozbity mramorové nápisy. Demonstranti pak táhli k bytu lakýrnického mistra Krýzy, kde rozbili všechna okna v přízemí." Podle Práva lidu, deníku sociálních demokratů, bylo dokonce v ulicích lázeňského města skandováno heslo: „Vyhladit všechny Čechy!"
Řepu, zemáky i zelí zničil mráz (21. říjen 1908)
Nepříjemné zprávy přicházely do Prahy nejen ze západních Čech, ale i z Moravy. „Všechno je mrazem zničeno, tak časnou a krutou zimu téměř nikdo nepamatuje," referovali moravští dopisovatelé pražských novin o nástupu zimy na střední a východní Moravě. „Dnes vypadá celý kraj jako o Vánocích. Rolníci na venkově se těšili, že za teplé pohody vše v poli udělají a uklidí. Mnozí mají zelí, řepy, zemáky a jiné plodiny dosud na polích i ovoce leckde na stromech. Všechno je mrazem zničeno."
Sněhové vánice a mrazy zaútočily na celou monarchii. Bukovina (dnes část Rumunska a Ukrajiny) hlásila 15 až 20 centimetrů sněhu, podobně Halič (dnes část Polska a Ukrajiny). Ani na Haliči nestačili rolníci sklidit, v zemi zůstaly především brambory. Novináři se obávali: „Vše zasněženo a umrzlé. Již dnes pocítěn vliv zimy na trhu zdražením jediné potraviny chudého obyvatelstva - bramborů. Jak bude dál?"
Výbuchy a temné dunění v Aši (22. říjen 1908)
„Sedět na židli bylo nejisto," líčili novináři atak zemětřesných rojů na západní Čechy ve čtvrtek 22. října 1908. Událost o židlích se vázala k obci Silberbach (dnes Stříbrná) u Kraslic. Zemětřesení udeřilo i v Chebu či Aši: „Velice silné bylo zemětřesení v Aši, v domech to praskalo a různé předměty v obydlích padaly." Z polic se k zemi řítily džbány, z regálů obchodů zboží, hodiny se zastavovaly a zvony na kostelních věžích začaly samovolně tlouct. „Otřesy země jsou spojeny se zvuky podobnými výbuchům a s dlouhým temným duněním," popisovali svědkové zemětřesení na západě Čech. Seismologové později stanovili tehdejší otřesy asi na 5 stupňů Richterovy škály.
Beckova vláda v ohrožení (23. říjen 1908)
Rakouskou vládu premiéra Becka stále více ohrožovaly nacionalistické bouře v Praze i jinde v českých zemích. Jak už jsme připomněli v předchozích dílech Stoletého expresu, k pouličním šarvátkám mezi Čechy a Němci daly podnět události v českém parlamentu. Na půdě sněmovny se poslanci od září 1908 několikrát servali, hrozivá pranice z půlky října pak přiměla vládu k dočasnému uzavření sněmu a politika se přesunula do ulic. Zajímavé je, že rozbuškou k násilnostem v parlamentu byla vstřícnost Beckova kabinetu k českým politikům, kteří v té době hlásali takzvanou pozitivní spolupráci s vládou, dva čeští ministři se přímo podíleli na řízení rakouského státu a mnohá vysoká místa ve státních úřadech získávali Češi místo Němců. Rozbuškou k parlamentním bojům byla de facto malichernost, když v září 1908 obsadili jistou sněmovní kancelář výhradně čeští úředníci. Němci žádali svého úředníka, načež se pomstili obstrukcemi, znemožnili jednání sněmu a záhy došlo na rvačky. Čeští ministři pak při několika říjnových setkáních s premiérem Beckem (včetně jednání z 21. až 23. října) hrozili demisí. Demisi po Beckovi zase žádaly německé strany, pokud ministerský předseda „neuklidní poměry v Čechách", což se premiérovi nedařilo, takže 7. listopadu jeho vláda skutečně padla.
Umrzlí bezdomovci v Táboře (25. říjen 1908)
Mrazy už si vyžádaly první oběti. „Z Tábora se nám píše, prvním mrazům padly u tábora dva lidské životy za oběť. Zmrzli dva žebráci, 65letý Kreman a 55letý Moravec."
Foto: archiv
