14. březen 1911: Český cestovatel Filip Oberländer střílel v Súdánu supy, čápy marabu i slony; nakonec ho rozdupal buvol. Část svých zážitků stačil před smrtí vylíčit novinám.
"Před odjezdem na svoji poslední výpravu do Afriky přislíbil naší redakci, že posílati bude dopisy ze svých cest o svých lovech a výzkumech, a také skutečně zaslal nám dopis následující, leč pohříchu také poslední." Takto uvedl pražský deník Národní politika poslední list českého cestovatele Filipa Oberländera, který byl zveřejněn v úterý 14. března 1911.
Evropská smetánka jede na lov do kolonií
Je to výjimečné svědectví o jednom českém dobrodruhovi v nitru Afriky. "Konečně jsem u cíle své cesty v Chartúmu, odkud budu podnikati lovecké výpravy do vnitra Súdánu," začínal Oberländerův dopis do Prahy, v němž poctivě vylíčil i cestu z Vídně. Jen do Egypta trvala čtyři celé dny, což by dnešní rozmazlený turista těžko akceptoval.
Z hlavního města Rakouska-Uherska vyjel Filip Oberländer rychlovlakem 7. ledna 1911 v 7 hodin večer a druhý den ráno již svá zavazadla ukládal v rakouském přístavu Terst na loď Kleopatra dopravní společnosti Lloyd. Osmdesát kabin první třídy bylo plně obsazeno, tehdejší evropská smetánka mířila za dobrodružstvím do afrických kolonií.
"Mezi cestovateli první třídy bylo několik šlechticů, mimo jiné hrabě Szapary a hrabě Weissenwolf, asi šest Rusů a tolikéž Maďarů, kteří podnikají také loveckou výpravu, aby v Súdánu kořistili pro pešťské muzeum, a tři Češi: stavitel pan Podařil s tchánem a moje maličkost," informoval Filip Oberländer, jemuž nákladnou cestu umožnila renta z úspěšného rodinného podniku - První mechanické přádelny v Úpici v Podkrkonoší.
Z Terstu do Chartúmu
Z Terstu loď vyplula 8. ledna v poledne, další den ve čtyři odpoledne dosáhla italského Brindisi a třetího dne plavby egyptskou Alexandrii. Odtud cestovatel odjel vlakem do Luxoru. "Ve společnosti několika anglických důstojníků a sportsmanů prohlédl jsem si město, kdež zvláště zajímaly mne skvostné zříceniny starého egyptského chrámu. V Luxoru. Spatřil jsem také německou korunní princeznu, právě tam meškající, a její jachtu Mayflower."
Dále Oberländer cestoval úzkokolejnou drahou a posléze po Nilu: "Dne 12. ledna za časného jitra přistála naše loď u Abu Simbel, kdež jsou překrásné zříceniny dvou chrámů Ramsesa II."
Odtud plula dále lodí a posléze koloniálním vláčkem do súdánského Chartúmu, kde cestovatele kupodivu čekali další Češi. "Po únavné cestě přijel jsem 13. ledna do Chartúmu, kdež na nádraží mne očekával pan Štorch a další krajan p. Machulka." Ubytoval se v místním Grand hotelu, kde platil za nocleh 28 korun denně (což byla týdenní výplata pražského úředníka nižší třídy).
Výprava na slony a poslední zápis
"Nejbližší parník, kterým budu moci vypraviti se na Bílý Nil, odpluje až 24. ledna. Mám tudíž dosti času opatřiti se na výpravu," zapsal si 24. ledna 1911 a posléze najal 15 osob, které ho budou na lovu doprovázet.
Dále už byl dopis psán jen stručnými deníkovými záznamy, neboť cestovatele plně zaměstnávala jeho lovecká vášeň. Toto je třeba zápis ze 4. února 1911: "Ráno přijeli jsme do Galó Sambé, kdež lovili jsme s p. Štorchem a zastřelili bílého ibise, dva supy, bílou volavku a marabú. Mezi dnem podařilo se mi zastřelit krokodýla. Ve vzdálenosti 300 metrů zpozorováno stádo slonů. Konečně našel jsem příhodné místo a vzal jsem na mušku statného samce slona a vystřelil. Obě střely stihly cíle." Poslední zápis v dopise byl datován k 8. únoru 1911.
Na počátku března pak přišla do Národní politiky smutná zpráva: "Filip Oberländer zahynul 3. března na lovu buvolů. Postřelený buvol obrátil se proti němu a nabral jej na rohy. Nešťastný cestovatel utrpěl taková zranění, že jim ihned podlehl." Později byla informace doplněna o drastické podrobnosti. Buvol českého dobrodruha celkem třikrát nabral na rohy a poté ho udupal k smrti.
