Červen 1912: Podívejte se na unikátní snímky staré právě sto let. Takto viděli monarchii fotoreportéři časopisu Český svět.
Časopis Český svět byl před sto lety pravým obrazovým žurnálem. Většinu časopisu vyplňovaly fotografie, k nimž byly přidávány jen velmi stručné popisky. Události zaznamenané fotoreportéry Českého světa jsme proto museli doplnit informacemi z dobových deníků.
Snídaně u Františka Ferdinanda d'Este
Do Vídně přijel černohorský král Nikola 9. června 1912 a zdržel se tři dny. Toto malé království mělo velice krátkou historii, vyhlášeno bylo v srpnu 1910 a zaniklo v listopadu 1918. Císař František Josef I. celou balkánskou delegaci náležitě vyznamenal. "Císař propůjčil královně černohorské velkokříž řádu Alžbětina, korunnímu princi Danilovi věnoval svůj obraz v rámci posázeném brilianty, princi Mirkovi propůjčil velkokříž řádu Leopoldova, princi Petrovi řád Železné koruny I. třídy," informoval deník Národní politika.
Král Nikola se setkal s císařem a posnídal s následníkem trůnu Františkem Ferdinandem. "Arcikníže Ferdinand s chotí uspořádali v Mramorovém sále dvorního hradu snídani na počest černohorského krále. Ku snídani dostavili se mezi jinými: černohorský ministr zahraničních záležitostí, několik jiných černohorských hodnostářů, ministr zahraničních záležitostí hrabě Berchtold, ministr vojenství rytíř Auffenberg a jiní státní i dvorní hodnostáři."
Přímo před zámkem v Schönbrunnu si balkánský král našel čas i na automobilovou přehlídku. "Ačkoliv hrozil déšť, a později se skutečně spustil prudký liják, dostavili se monarchové na Schönbrunnské nádvoří." Hlavně císař František Josef I. byl přehlídkou nejnovějších automobilů nadšen a pochválil organizátory.
Povedená atrakce na sletišti
Blížící se Všesokolský slet v Praze byl odstartován předsletovou akcí Hry české mládeže. Na 80 tisíc (!) diváků sledovalo například vystoupení dvou tisíc hochů při "Běhu s překážkami". Děti se například musely proplazit dřevěným sudem. Tato sestava vyvolala u diváků nesmírné nadšení a Národní listy ji označily za "povedenou atrakci".
"Tolik radostné statečnosti a síly v našich dětech, tolik nadšení pro společnou myšlenku, tolik svěžího mládí," vylíčil atmosféru na sletišti nadšený publicista Národních listů v reportáži otištěné 10. června 1912.
"Bylo dojemno hleděti na ty tisícové massy mladých sokolíků," popisoval Hry české mládeže reportér konkurenční Národní politiky.
Z Prahy po vodě až do Mělníka
Centrum Prahy dostalo přímé lodní spojení s Mělníkem. Dopravu zajišťoval parník Císař František Josef I. získaný od sasko-české paroplavební společnosti z Drážďan. Vyjíždělo se každou neděli z Kampy v sedm hodin ráno. Na cestu zpět vyrážel parník z Mělníku ve čtyři hodiny odpoledne.
Zpáteční lístek pro dospělého stál 2 koruny, což byla cena dvou poledních obědů v centru Prahy. Plat služebné však nepřekračoval 5 korun za týden a průměrná dělnická mzda v Praze činila asi 20 korun týdně.
A jak loď hodnotili první cestující? Jako "úhledný parník velikých rozměrů, opatřený veškerým pohodlím".
Mácha se chystal na Petřín
Na Petříně vrcholily přípravné práce k odhalení pomníku K. H. Máchy. To se mělo uskutečnit 16. června. "Pomník jest již ulit a připraven, práce kamenické se dodělávají," informovala Národní politika.
"Ředitelství Svatoboru dosáhlo svého cíle, aby trvale uctilo památku nezapomenutelného pěvce Máje. V rozkošných sadech Petřína blahovůlí královského hlavního města Prahy dosáhlo nejvýše příznivého místa, na němž pro budoucí věky postaveno mistrovské dílo Myslbekovo, pomník Karla Hynka Máchy," informovaly konkurenční Národní listy.
