13. červenec 1911: Císař František Josef I. trávil dovolenou ve své Kaiserville v Bad Ischlu. Bavil se lovem jelenů a státnické návštěvy nepřijímal.
Jedenaosmdesátiletý monarcha František Josef I. nastoupil na dovolenou 8. července 1911 v osm hodin ráno. Přesně v tuto hodinu opustil svoji vilu Hermes u Vídně, kde sice také odpočíval, ale zároveň i pracoval. Přijímal státníky a politiky a jednal o nové vládě po červnových svobodných volbách.
Císař v nejlepším zdraví
"Čtyřnedělní pobyt ve vile Hermes měl pro mocnáře nejlepší výsledky. Císař vydá se do Išlu v nejlepším zdraví a nalezne tam zotavení, aby mohl na podzim a v zimě vzdorovati nepříznivému počasí," popsaly Národní listy odjezd z vily Hermes do Bad Ischlu. Státnické návštěvy byly během lázeňské dovolené zapovězeny.
Celá monarchie však byla císařskou tiskovou kanceláří informována prakticky o každém císařově kroku v Ischlu. Také čtenáři oblíbeného deníku Národní listy měli dokonalý přehled, čím se císař v lázních zaobíral. Tak třeba 12. července se panovník vydal na podvečerní projížďku.
"Z Išlu, 12. července. Císař podnikl dnes odpoledne o 5. hodině projížďku v kočáře, na které setrval až do 7. hodiny."
Paradoxní je, že majitelem Národních listů byl politik Karel Kramář, první premiér Československa, který v roce 1918 hovořil o "nenáviděných troskách rakouské monarchie".
Jeho Výsost na lovu jelenů
Vůbec nejšťastnějším dnem z celé dovolené byl asi pro Františka Josefa 13. červenec. Takto o tomto dni informovaly Národní listy: "Císař šťastným lovcem. Z Vídně 14. července. Jak sdělují z Išlu, odebral se Jeho Veličenstvo císař včera, letos ponejprv, na hon a ulovil statného desateráka."
V půli měsíce ale panovník musel dovolenou přerušit, aby se zúčastnil prvního zasedání parlamentu, který vzešel z červnových svobodných voleb. "Jeho Výsost odjede k zahájení říšské rady v pondělí dne 17. t. m. ráno o 5. hod. dvorním zvláštním vlakem do Vídně a přibude na nádraží v Penzingu o 10. hod. 26. min. dopol. Z nádraží odjede J. V. do schönbrunnského zámku. V úterý 18. t. m. dopoledne odebere se císař do dvorního hradu, aby v poledne pronesl k říšské radě trůnní řeč. Odpoledne o 2. hod. odjede mocnář opět do lázní Išlu. Do lázní Išlu přibude J. V. císař o 7. hod. 30. min. večer."
Když se opět vrátil do lázní, "obecenstvo na nádraží shromážděné holdovalo mocnáři uctivými pozdravy".
Mr. Wilkinson: "Máte sympatického panovníka!"
V Išlu se v té době objevil i vydavatel britského deníku The Observer Mr. Wilkinson, který následně v interwiev pro Národní politiku prohlásil: "Navštívil jsem letní sídlo vašeho sympatického panovníka Išl. Jest to překrásné místečko, ideálně položené s krajinou tak krásnou, že těžko lze ji rovnou nalézti."
Při lovu 23. července ale císaře překvapila vichřice. "Vichřice byla tak silná, že vyvrátila v lázních Išlu četné stromy a vytrhla ze střechy farního kostela několik tašek. O panovníka byla všeobecná velká obava. Mocnář postavil se však za lovu pod skálu, a to na území, kde roste jen kleč, a byl takto ušetřen nepohody. O třech čtvrtích na 8. hod. vrátil se do Išlu, kde mu obyvatelstvo připravilo hlučné ovace."
Zajímavé je, že v době nepřítomnosti monarchy byla jeho vila přístupna veřejnosti, včetně všech soukromých pokojů. Navíc zdarma, zatímco současný rakouský stát žádá za vstup do někdejšího letního sídla panovníka a přilehlého parku 12.50 eur.
Z Prahy do Bad Ischlu je to 350 kilometrů, tedy méně než do Ostravy. Přímé spojení vlakem s císařskými lázněmi už však Praha nemá, zato v roce 1911 stačilo nastoupit například do rychlovlaku č. 508 s odjezdem ve 2.17 či do rychlovlaku č. 206 s odjezdem ve 13.35. z nádraží císaře Františka Josefa, tedy z dnešního hlavního nádraží.
