2. prosinec 1910: „Demonstracemi nedají se nynější obtíže odstraniti," prohlásil ministerský předseda ve své parlamentní řeči o stávající drahotě potravin.
Prázdná slova před poloprázdnou sněmovnou. Tak zhodnotil český tisk vystoupení premiéra Richarda Bienertha v říšské radě (rakouském parlamentu) v pátek 2. prosince 1910.
Radikalismus není prospěšný
Předseda vlády se mimo jiné věnoval „drahotní krizi", která stále více tížila obyvatele monarchie. Stávky dělnictva byly na denním pořádku, státní úředníci proti drahotě alespoň demonstrovali při nedělních manifestačních shromážděních. A Bienerth varoval před radikalizací stávkového hnutí. „Upřílišněný radikalismus není prospěšný. Musíme se snažiti, abychom se dostali ke kořenům zjevů, na které dnes pronášíme žaloby," navrhoval. „Aby se snad z nynější kalamity nevyvinula katastrofa," dodal.
„Bez živosti a oduševnění mluvil či lépe řečeno četl baron Bienerth své povídání a trocha poslanců bez zájmu a účasti jeho recitaci poslouchala. Tak se poslouchají lidé, od nichž se už nic nečeká a nedoufá," referoval z Vídně zvláštní zpravodaj Ostravského deníku, kterého Bienerthova řeč málem uspala.
Projev prázdný, sněmovna také
Zpravodaj Národní politiky vnímal projev jako „řeč plnou prázdnoty" a štiplavě se vysmíval stále se opakujícím frázím, kterými byla řeč prošpikována: „Vláda myslí, má za to, předpokládá, doufá, naděje se, vláda učiní, podnikne, vláda se zasadí, postará..."
Lidové noviny rovnou vyzvaly k odstranění premiéra a jeho vlády.
Zpravodaj Národních listů se soustředil na účast poslanců ve sněmovně: „Dnes sněmovna prázdná, ticho jako v hrobě." Zatímco premiéra poslouchalo několik desítek poslanců, při jednom z dalších projevů zůstali v sále pouze dva politikové. Rakouský parlament přitom tvořilo 516 poslanců, z toho 130 z Čech, 49 z Moravy a 15 ze Slezska.
Rakouskému parlamentu se premiér Bienerth poprvé představil v listopadu 1908. Nová vláda se opírala o křesťanské sociály a nejvíce byla kritizována sociálními demokraty. „Přes vlídnost formy skoro pohrdání parlamentem čiší ze slov, jimiž náčelník vlády se uváděl," kritizoval deník Právo lidu tehdejší programové prohlášení vlády.
Už v únoru 1909 pak Právo lidu premiéra Bienertha rovnou označilo za „nahlouplého". „Kdyby Bienerth nebyl ignorantem, musili bychom ho prohlásiti za politického zločince," zaútočili sociální demokraté a dodali, že „vláda má v čele svém muže, jehož neskonalá neschopnost byla už několikrát nejokázalejším způsobem dokumentována".
I Ottův slovník tehdy hodnotil Bienertha kriticky jako málo rozhodného úředníka, i když čestného.
Z rodiny polního maršála
Richard Bienerth se narodil v roce 1863 v rodině polního maršála Karla Bienertha, jenž byl za své válečné zásluhy povýšen do šlechtického stavu. Jeho dědečkem z matčiny strany byl státní ministr a prezident nejvyššího soudu Anton rytíř Schmerling.
Díky tomu i Richard Bienerth rychle stoupal po politickém žebříčku a postupně se stal ministrem školství, vnitra a v roce 1908 ministerským předsedou.
Po pádu své vlády v roce 1911 byl jmenován dolnorakouským místodržitelem a roku 1915 se baron Bienerth dočkal od císaře povýšení do hraběcího stavu a mohl se psát „Graf von Bienerth-Schmerling". Zemřel v červnu 1918, krátce před zánikem monarchie.
