5. prosinec 1910: V předvečer svátku sv. Mikuláše skočila do Vltavy patnáctiletá studentka z Prahy. Důvodem pokusu o sebevraždu byl prospěch ve škole.
"Značné vzrušení způsobil sebevražedný pokus 15leté Ludmily H. z Nuslí, žačky střední školy. Dívka vrhla se u řetězové lávky z nábřeží do Vltavy a zápasíc s vlnami byla unášena proudem. Na štěstí udržela se nad hladinou tak dlouho, až ji přispěli ku pomoci plavci Rudolf Dvořák, Jan Šťastný a Jan Vořech, kteří ji vytáhli na břeh a odnesli do Rudolfina," vylíčila vltavské drama pražská Národní politika.
První pomoc dívce poskytl lékař záchranné stanice dr. Janeček, která nechal děvče dopravit do všeobecné nemocnice. K pokusu o sebevraždu se studentka odhodlala kvůli problémům s prospěchem. "Zoufalý čin spáchala dívka nad výtkou, že náležitě neprospívá ve všech předmětech na ústavě."
Z dějin lávky a domku výběrčího
Řetězová lávka, u kterého skočila dívka do vody, byla postavena roku 1869 a překonávala Vltavu nedaleko dnešního Mánesova mostu. Na Malé Straně ji podnes připomíná ulice U Železné lávky, kterou se na lávku vstupovalo, přičemž most ústil v prostoru u Rudolfina na Starém Městě. V ulici U Železné lávky se podnes dochoval malý hrázděný domek z roku 1869, v němž sedával výběrčí mostného. O stavbě se dnes nezmiňuje žádný z oficiálních průvodců Prahou, historii domku však zmapovala zájmová dětská a mládežnická organizace Gemini, která si v domku vybudovala originální klubovnu.
Lávku navrhl architekt Karel rytíř Veselý a ing. František Schön a podle korunního prince dostala název Rudolfova, pro běžného Pražana to ale byla jen „řetězová lávka". Historii mostu pak připomíná i podnes stojící krajní dům v ulici U Železné lávky, který si nechal postavit právě jeden ze stavitelů lávky František Schön. Lávka měla jediný litinový pylon (ocel byla dovezena z anglického Sheffieldu) o výšce 17 metrů a postavila ji První mostárna v Čechách Ruston a spol. Lávka se prý osvědčovala velmi dobře, zejména v zimní době, za povodní a odchodu ledů na Vltavě, kdy býval vyřazen dosavadní přívoz, v těchto místech od pradávna provozovaný.
Jak neplatit mostné
Akciová společnost, která most vybudovala, získala i právo vybírat na lávce po šedesát let mostné. Výběrčí v podnes dochovaném hrázděném domku měl ovšem s vybíráním mostného značné problémy, především s pražskými výrostky.
Omladina totiž často chodila přes lávku takzvaným husím pochodem s tím, že poslední zaplatí hromadně za všechny. Poslední v řadě však výběrčímu sdělil, že přes most nepůjde, protože nemá peníze. Ty, co šli před ním, prý neznal. Vojáci a členové pražského policejního sboru měli přechod lávky zdarma, pokud tedy zrovna kráčeli Prahou ve služební uniformě.
Řetězová lávka byla rozebrána v roce 1914. Nahradil ji nedaleký Mánesův most.
