14. listopad 1910: František Grmela z Vyškova zapálil stodolu v Pustiměři a za svůj čin očekával trest maximálně v řádu měsíců. Dostal deset let těžkého žaláře.
U sedláka Josefa Spissara v Pustoměři pracoval tulák František Grmela pouhé dva dny. Třetí den ho hospodář obvinil, že mu do statku zanesl vši, které teď trápí děti i ostatní členy rodiny.
Spissarovi překážely moje vši
Spissar vyplatil Grmelovi mzdu a propustil ho z práce. V noci se však uražený Grmela vrátil na statek a z pomsty zapálil stodolu. To vše se odehrálo v noci 23. září 1910. A už v pondělí 14. listopadu 1910 byl Grmela za svůj čin souzen porotním soudem v Brně.
Soud Grmelu nařkl ze žhářství. Obviněný ale předpokládal, že bude odsouzen maximálně na tři měsíce, za stejný čin už totiž dříve dostal pouhý měsíc. Vždyť se vlastně nic nestalo. Stodola sice shořela, obyvatelé Pustiměře ale zabránili dalšímu rozšíření požáru. Pomohl jim i vydatný déšť, který se spustil.
Na otázku předsedy soudu, proč stodolu zapálil, František Grmela vypověděl: "Spissarovi překážely moje vši a proto mě vyhodil. Bylo 12 hodin v noci, když jsem došel do městečka, přelezl jsem tři ploty a dvě zídky a dostal se do stodoly. Měl jsem dvě sirky. Jedna zhasla, druhou se chytla sláma. Jak to začalo hořet, tak jsem utekl."
Samovazba ve výroční den činu
Četnický strážmistr Jiří Sotorník, kteří žháře zatkl, vypověděl u soudu, že oheň ve stodole byl obrovským nebezpečím pro celé městečko. "Kdyby bylo nepršelo, půl městečka vyhořelo," bylo řečeno.
Byť nakonec shořela jen stodola a nikdo nebyl zraněn, porota Grmelu potrestala především za "vážné nebezpečí" pro celou Pustiměř, které obviněný svým jednáním způsobil. Mohli zemřít lidé a shořet majetky za statisíce korun rakouské měny. Rozsudek pro Grmelu zněl nekompromisně: "Odsouzen na deset roků do těžkého žaláře zostřeného čtvrtletně postem a tmavou samovazbou ve výroční den činu."
Poučení pro dnešní justici
Celý případ je i jistým poučením pro dnešní policejní vyšetřovatele a justici. Většinu žhářských útoků z posledních let (například v Moravském Berouně v roce 2009 či v Bruntále v roce 2008) policie vyšetřovala liknavě, neboť nedošlo k žádným zraněním a škody na majetku byly malé.
Když už byl pachatel žhářského útoku přece zatčen, dostal velmi nízký trest, i když došlo ke zranění oběti. Například skupina pachatelů hodila v Krnově na Bruntálsku v lednu 1998 zápalnou láhev do obydleného bytu. Osmačtyřicetiletá žena utrpěla těžké popáleniny, muž byl zraněn lehce. Policie z útoku obvinila tří mladíky. V únoru 2002 Okresní soud v Krnově udělil za žhářský útok jeden dvouletý nepodmíněný trest a dva žháře osvobodil pro nedostatek důkazů.
