Oběti zimy
Na horách zmrzl učitel a útočili vlci. V Praze krupobití

20. a 21. únor 1911: Na Valašsku umrznul učitel i žena, která šla na nákup. Pražské ulice zasypaly kroupy a ve Vídni zabila vichřice Čecha Jana Zvěřinu. Abnormální počasí vládlo v celé Evropě.

"Abnormální počasí v Praze vyvrcholilo silnou vichřicí. Na ulicích nebylo možno ani krok učiniti pro prudké nárazy větru," takto referovaly Národní listy o rozmarech počasí, které potrápily Pražany v pondělí 20. února 1911. Hned v úterý 21. února zasáhlo hlavní město prudké krupobití, ačkoliv teploměr ukazoval deset stupňů nad nulou: "Krupky dosahovaly 5 mm v průměru. V několika minutách jich napadlo takové množství, že celé ulice byly jimi vysoko pokryty."

Na Valašsku zmrzla matka sedmi dětí

V hlavním městě Vídni také pořádně foukalo. "Více než sto osob utrpělo ve Vídni povážlivá zranění a dvě osoby byly při vichřici zabity," informovaly Národní listy.

Jednou z obětí byl i vídeňský Čech Jan Zvěřina (roku 1911 žilo v rakouské metropoli na 300 tisíc Čechů a Moravanů). "Soustružník železa Jan Zvěřina byla na Josefské třídě prudkým větrem odhozen, při čemž utrpěl otřesení mozku. V nemocnici pak svému zranění podlehl."

Z Valašska přišla zpráva o dvou umrzlých. "Ve valašských horách napadlo tolik sněhu, že v některých místech až na dva metry vysoko pokrýval krajinu. Chalupy byly až po střechy zaváty. Matka Vojkůvková z Hutiska šla prodat z bídy peřinu a koupit za ni potraviny. Domů se však nevrátila, patrně někde v závěji zmrzla. Zanechala sedm nezaopatřených dětí. Týž osud stihl učitele Cholavu z Hutisk," vylíčila pražská Národní politika krutou zimu na východní Moravě.

Spadlý most a vlci v útoku

Na Haliči tálo a rozbouřená Visla shodila rozestavěný most v hlavním městě této rakouské provincie.

"Z Krakova. 20. února. (K. k.). Včera v noci byly na Visle povodní vrženy na dřevěné lešení nově stavěného železného mostu dvě lodi a ledové kry, následkem čehož byla část lešení urvána. Pravá část středního oblouku železné konstrukce, která byla na tomto lešení, spadla do vody. Škoda jest značná."

V Karpatech zaútočili hladoví vlci, alespoň dle této zprávy z odpoledního vydání Lidových novin z 21. února 1911: "Prudké mrazy, které panují ve východní Haliči, měly za následek, že vynořily se celé smečky hladových vlků. Nedaleko obce Sadowa Wisznie přepadlo několik vlků lesníka Levického. V obci Kudryňci vrhli se vlci na dozorce finanční stráže Wrzaka, který sice jednoho vlka zastřelil a druhého těžce zranil, ale jen s velikou námahou zachránil si život."

Počasí se chovalo abnormálně i jinde v Evropě, třeba 20. února 1911 se otřásla země v okolí Ochridského jezera v Osmanské říši (dnes na hranicích Řecka a Makedonie) a zemětřesení zničilo vesnici Starovo.

Na Jaltě u Černého moře silně mrzlo, teploty klesaly až na minus patnáct stupňů a všude napadlo tolik sněhu, že spojení se Sevastopolem bylo možné jen po moři. "Třicet let nepanovaly na jižní Rusi tak kruté mrazy jako letos," informovaly Národní listy.