15. duben 1911: Jeden z kamenů v hrazení Karlova mostu nahradila plechová skříň se záchrannými pomůckami pro sebevrahy, kteří se odtud často vrhají do Vltavy.
O schránce informoval v půli dubna 1911 časopis Český svět. "Pro tonoucí zřízeny na mostě Karlově schránky se záchrannými přístroji," popisoval list novinku a přinesl i několik snímků plechové schránky, která byla vsazena do mostu hned vedle slavné sochy Kalvárie s hebrejským nápisem kolem hlavy Ježíše Krista.
Uvnitř skříně bylo mimo jiné uloženo dlouhé lano s bójkou a schránka byla výrazně označena nápisem: "Prostředky k záchraně tonoucím. Klíč má strážný před mostem."
Proč skákal do řeky Jaroslav Hašek?
Otázka přístupu ke schránce se ovšem stala terčem kritiky Českého světa: "Bohužel, není ještě otázka přístupnosti těchto předmětů uspokojivě vyřízena, neboť klíč od beden má strážník před mostem a to je notný kousek cesty."
Z Karlova mostu se roku 1911 skákalo často a dost možná, že k umístění schránky přispěl i spisovatel Jaroslav Hašek, který tady chtěl ukončit život 9. února 1911 a České slovo o příhodě následně napsalo: "Na dnešek v noci chtěl se vrhnout ze zábradlí Karlova mostu do Vltavy třicetiletý Jaroslav H. Okolojdoucí divadelní vlásenkář p. Ed. Bräuer jej však strhl zpět a zabránil mu provedení úmyslu. Přivolanou hlídkou byl H. dopraven na policejní strážnici, kde policejní lékař seznal u zoufalce silnou nervózu a dal jej dopraviti do ústavu pro choromyslné."
V blázinci si Haška skutečně týden nechali, ovšem podnes nevíme, zda spisovatel opravdu mínil skočit do řeky, nebo šlo o jeho pověstný černý humor. Pobyt v ústavu nicméně později náležitě využil při psaní Švejka.
Přesun sebevrahů na jiné mosty
Když ale byla na Karlově mostě schránka umístěna, sebevrahové se raději přemístili na mosty v okolí, jak dosvědčuje tato zpráva z 15. dubna 1911: "V noci na neděli vrhl se v sebevražedném úmyslu u novoměstské náplavky do Vltavy 76letý bývalý rolník Josef Hájek, bydlící u svého zetě na Královských Vinohradech. Vyplaval však bez cizí pomoci na břeh sám a úplně promáčen chtěl se odebrati domů. Ale strážník ho na ulici zadržel a odvedl na komisařství, odkudž byl po lékařské prohlídce dopraven do všeobecné nemocnice. Za důvod činu udal stařec domácí neshody."
O den později se zase skákalo z Čechova mostu: "Z mostu Čechova vrhl se v noci na pondělí 29letý obuvnický pomocník Alois Tichý, bydlící v domě č. 24 v ulici Karolíny Světlé. Výběrčí mýta a policejní strážník mu hodili záchranné lano, kterého se tonoucí šťastně chytil a byl vytažen na břeh."
A 18. dubna z pilotového mostu v Libni: "Do Vltavy skočila 17letá švadlena Marie Zárubová a byla by jistě utonula, kdyby jí nebyli přispěli ku pomoci zřízenci kolemjedoucího parníku. Děvče bylo vytaženo již v bezvědomí a dopraveno do nemocnice."
První zachránění na Karlově mostě
Na Karlův most se sebevrazi vrátili až v květnu a červnu. Díky skříni však byli zachráněni. Tady jsou alespoň dvě z dobových zpráv, které obhájily existenci oné plechové schránky s nápisem "Prostředky k záchraně tonoucím".
"Dnes časně ráno vrhl se z mostu Karlova 29letý litograf Antonín Červenka. Byl vytažen ještě živ a dopraven do všeobecné nemocnice."
"Včera večer vrhla se z mostu Karlova do Vltavy asi 25letá neznámá žena, ale bratři Emanuel a Karel Jenšovský ji vytáhli s pomocí zlatnického dělníka Josefa Součka ještě živou. Žena odepřela udati své jméno a byla po lékařské prohlídce odnesena do židovské nemocnice. Před skokem do vody odhodila neznámá na mostě balíček, ve kterém bylo bílé prádlo, modlitební knížka, růženec, peněženka s obnosem 10 k 78 h a lístek s prosbou, aby lékaři mrtvolu utonulé nepitvali."
