2. červenec 1911: Tři bratři z Tuřan vtrhli do krčmy a pobodali obsluhu. V Praze se konal sjezd hodinářů a blesky v okolí ruského města Jekatěrinoslav zabily 47 lidí.
V neděli 2. července 1911 se odehrálo bezpočet bizarních událostí. Tak například kolem poledne se Prahou nesla zpráva, že po pádu do hrobky v arkádách na vinohradském hřbitově se zabilo několik účastníků církevní slavnosti. Mrtvé mělo být i jedno malé dítě.
Z hrobky propadliště
"Pověst, jako obyčejně, přeháněla i v tomto případě, neboť o život nepřišel nikdo. Pouze dvě ženy utrpěly tak těžká poranění, že bylo nutno ponechati je v nemocnici," upřesnili událost novináři. V každém případě to byla vzrušující příhoda, o níž se rozepsaly všechny pražské listy a pozornost jí věnovaly i brněnské Lidové noviny.
"O půl 11. hodině snesl se prudký déšť, nastal zmatek a útěk. Všichni hledali úkryt a mnozí uchýlili se pod arkády u kaple sv. Václava. Nastala nebezpečná tíseň. Několik žen postavilo se na prvou hrobku, která je dosud prázdná a jen dřevem kryta. Pojednou se prkna pod ženami prolomila. Zazněl zděšený výkřik a ihned na to bolestné sténání a volání o pomoc," napsaly Lidové noviny.
Nejhůře dopadla sedmnáctiletá Marie Ruttnerová, dcera majitele domu č. 67 v Jungmannově třídě na Královských Vinohradech. Podle Národní politiky "utrpěla těžké otřesení mozku a její stav je dle dobrozdání lékařů vážný".
Rány v napilosti a párty hodinářů
V okolí ruského města Jekatěrinoslav (dnes Dněpropetrovsk na Ukrajině) tentýž den řádila obrovská bouře. "Ve čtyřech vsích bylo zabito blesky 47 osob. Škoda způsobená krupobitím je nesmírná."
A ve stejnou chvíli, kdy na vinohradském hřbitově vládla panika, si nejlepší hodináři z Čech a Moravy prohlíželi technické muzeum na Hradčanech a knihovnu kláštera na Strahově. V Praze se totiž konal už pátý sjezd hodinářů. Večer po sjezdu se samozřejmě pilo pivo a na pódiu hodináři předváděli "živé obrazy" s hodinářskou tematikou. "Večer konal se přátelský večírek ve zpěvní síni dvorního pivovaru s programem, který účastníky nadmíru uspokojil a jehož zdařilá scéna Staroměstský orloj působila na přítomné tak, že vysloveno zasloužené uznání."
Večer 2. července 1911 se v Praze také střílelo, konkrétně na Františku. "Antonín Lukáš, 42letý knihařský pomocník, počíhal si na svoji 26letou manželku Růženu, která od něho odešla, a v napilosti vypálil na ni tři rány z revolveru. Jedna rána zasáhla Lukášovou do kyčle, druhá rána kolemjdoucí Barboru Rochovou a třetí zlatnického pomocníka Bohumila Dvořáka, kteří byli lehce zraněni na rukou."
Vyhřezlá střeva v Tuřanech a nepříjemný vítr
Zhruba ve stejnou dobu vrazili do hostince v brněnských Tuřanech podnapilí bratři Karel, Vladislav a Hubert Zrůstovi a napadli s noži obsluhu. "Antonín Fazura byl zraněn velmi těžce na pravém boku, z něhož mu vyhřezla střeva," napsaly Lidové noviny.
Následník trůnu František Ferdinand se v neděli 2. července 1911 objevil krátce v Praze, kterou projel zvláštním vlakem. Právě byl na cestě ze svého zámku na Konopišti do německých Drážďan.
V Kladně začala Dělnická výstava živnostenské, průmyslové a hospodářské výroby na Kladensku. Slavnostní zahájení ukončil velkolepý ohňostroj, který řídil proslulý pyrotechnik Böhm z Prahy.
V evropské části Turecka i nadále pokračovalo povstání Albánců. "Vrchní velitel v Albánii Torghut Şefket paša oznámil telegraficky, že povstalci nedaleko Broje stříleli z pravého břehu řeky Cemu na vojsko druhé divise."
A jak už výše naznačeno, v neděli 2. července 1911 vládl Praze déšť. "Včerejší neděle byla nevlídná. Obloha byla zamračena a po celé dopoledne přeprchalo. Odpoledne sice občas vysvitlo slunce, ale panoval silný vítr, který pobyt venku nečinil příliš příjemným." Na většině území České republiky vládlo podobné počasí i 2. července 2011, tedy přesně po sto letech (alespoň v Ostravě ráno pršelo a kolem poledne občas vysvitlo slunce).
