9. listopad 1910: Několik poslanců ničilo parlamentní lavice, další hvízdali na píšťalky, jiní řvali jako zběsilí, takže pozorovatelé označili poslance za "hordu bláznů".
Zasedaní Moravského zemského sněmu ve středu 9. listopadu 1910 se zvrhlo v ostudné představení. V budově moravského parlamentu (dnes sídlo Ústavního soudu v Brně) to podle dobového tisku vypadala jako "na sněmu opic". Pokud se tedy někdy moravská a česká veřejnost pohoršuje nad chováním současných poslanců, nechť si uvědomí, že je to v této zemi již stoletá tradice.
Unikli poslanci z ústavu?
"Poslanci v této chvíli činili dojem hordy bláznů, kteří unikli z ústavu," zhodnotil zasedání sněmu redaktor Lidových novin.
Co se vlastně stalo? Jako obvykle došlo k obstrukčním schválnostem mezi českými a německými poslanci. Poslancům totiž vůbec nešlo o to, pronést smysluplnou řeč, nýbrž mluvit co nejdéle a blokovat tak činnost sněmovny. Strany proto k řečnickému pultu vysílaly i poslance, kteří nebyli schopni souvislého projevu. K takovým patřil třeba jistý Grünfeld, jinak též rakouský konzul v Turecku. Sotva přišel k pultu, zvolal na něho poslanec Albrecht: "Vy byste mohl prodávat turecký med!" Ve sněmovně tím vypuklo všeobecné veselí, které se v průběhu řečnění poslance Grünfelda proměnilo v neuvěřitelný chaos.
Plácal páté přes deváté
Lidové noviny se omezily na informaci, že Grünfeld jako obvykle "soukal ze sebe kupu nesmyslů a nesouvislých vět". Tu prý vzpomínal na dětství, tu hovořil o uherském průmyslu, tu si stěžoval, že se mu ztrácí paměť. "Mluvil páté přes deváté," shrnuly noviny.
Předsedající poslanec Mořic Hruban, kovaný Moravák a katolík z Brodku u Prostějova, neměl jinou možnost, než asi po půlhodině Grünfelda přerušit a odejmout mu slovo. Němečtí poslanci ale čekali právě na tento akt nespravedlnosti ze strany českého předsedajícího sněmovny. A pustili se do provokací.
Skupinka německých poslanců vytrhala opěradla ze sněmovních křesel a mlátila jimi o lavice. Jiní hvízdali na pronikavé píšťalky a žádalï přerušení schůze, na což Mořic Hruban nereagoval a vyzval k projevům další poslance. Ti se ale vzdávali slova, neboť ve sněmovně nebylo nic slyšet.
Wacht am Rhein
Němci následně spustili svůj národní politický chorál Wacht am Rhein:
Es braust ein Ruf wie Donnerhall,
Wie Schwertgeklirr und Wogenprall:
Zum Rhein, zum Rhein, zum deutschen Rhein...
A rozlícený poslanec Grünfeld vyzýval české poslance na souboj. Mezitím řada znechucených českých poslanců opustila sněmovnu, takže moravský parlament se stal neusnášeníschopný, tudíž Mořic Hruban schůzi do dalšího dne přerušil.
Moravský parlament totiž na podzim roku 1910 neměl žádnou vůli schvalovat zemské zákony či zemský rozpočet. Poslanci se řadu týdnů především škorpili, zda je na Moravě více zvýhodňováno německé, nebo české obyvatelstvo. Německé firmy, nebo české podniky.
