25. únor 1911: Právě před sto lety byly zveřejněny výsledky sčítání lidu v Praze. V porovnání s dnešním stavem žilo ve městě o milion obyvatel méně.
Předběžné výsledky sčítání lidu v Praze oznámili statistikové v sobotu 25. února 1911. A následující den se zjištěnými údaji zaobíral veškerý pražský tisk. V Praze bylo tehdy napočítáno přesně 219 553 obyvatel (ke 30. září 2010 žilo v Praze 1 254 317 lidí), město totiž tvořily jen Hradčany, Josefov, Vyšehrad, Staré a Nové Město, Malá Strana, Libeň, Holešovice a Bubny.
Vídeň napočítala dva miliony lidí
Města a obce v okolí jmenovaných čtvrtí se zatím odmítala k takzvané Velké Praze připojit. Na samostatnosti nezlomně trvali radní na Smíchově, Žižkově, Královských Vinohradech, v Nuslích, Karlíně, Vysočanech, Břevnově, Dejvicích, Vršovicích i Radlicích. A novináři jen litovali, že jsou tak zatvrzelí.
"Podáváme alespoň obraz o počtu obyvatelů Velké Prahy, jaký by se jevil v jednotlivých obcích, kdyby s Prahou byly sloučeny," posteskli si redaktoři Národních listů a spočítali, že takováto Velká Praha by měla 578 897 obyvatel.
Královské město Praha s pouhými 219 tisíci obyvatel bylo jen málo reprezentativním centrem "velkého českého národa". A v hlavním městě monarchie byly pražské výsledky sčítání lidu z roku 1911 doslova pro smích. Vídeň totiž napočítala 2 031 000 obyvatel a byla skutečným evropským velkoměstem. Praha se počtem obyvatel dala srovnat sotva se Lvovem, tedy s hlavním městem rakouské provincie Halič, v němž žilo 206 tisíc lidí.
Dokonce i Vídeň obývalo více Čechů než Prahu. U Dunaje jich žilo až 350 tisíc, takže za hlavní české město byla někdy označována právě Vídeň.
Hradčanská kuriozita
Centrum Prahy se už před sto lety vylidňovalo. Kupodivu z podobných důvodů jako dnes. "Staré Město vykazuje v posledních čtyřiceti letech nepřetržitý úbytek obyvatelů. Je srdcem Prahy, kde soustředěny jsou a stále se vzmáhají nejen ústřední úřady obecní a úřady a ústavy státní, nýbrž zvláště obchod a živnosti."
Ze stejných příčin ubylo od posledního sčítání lidu v roce 1901 i mnoho obyvatel Malé Strany čili Menšího Města pražského. Na Hradčanech zase klesl počet obyvatel z poněkud kuriózního důvodu. V den sčítání lidu nebyli přítomni početní chovanci c. a k. kadetní školy. Ubylo i domorodců v Josefově, kde byla mezi roky 1901 až 1910 dokončena poslední fáze asanace židovské čtvrti. Obyvatel tak přibývalo jen v Libni a Holešovicích, a to díky "přílivu dělného lidu z venkova".
Od sčítání lidu v roce 1880 se nicméně Praha rozrostla o 61 840 obyvatel, což byl čtyřicetiprocentní nárůst. Mohlo za to připojení Vyšehradu v roce 1883, Holešovic a Bubnů o rok později a hlavně Libně v roce 1901.
