26. září 1911: Nejradikálnější z účastníků protestů proti drahotě v Hronově si začernili tváře a uspořádali pogrom na vesničany.
Rakouská státní tisková agentura (k. k. Telegraphen-Korrespondenz-Bureau) vydala v úterý 23. září 1911 tuto informaci z východních Čech: "Z Náchoda, 26. září. (Tel. tisk. kanc.) Když včera večer dělníci textilních továren v Hronově šli z práce, přitáhl zástup asi 2000 osob po 8. hod. večerní do obce Zbečníku a demoloval tam osm budov. Okamžitě byla učiněna nutná bezpečnostní opatření."
Tváře černé, zlost veliká
Národní politika získala o dost podrobnější informace. "Zástup počal kamením vytloukati okna, vytrhávati trámy a pustošiti zařízení bytů. Na dvou staveních byly dokonce i střechy poškozeny. Ze stodol bylo vyhazováno obilí a rozhazováno po silnici. Jednotliví majitelé statku byli výtržníky ohrožováni i na životě. Toto pusté řádění trvalo od půl 8. hodiny do 9. hodin večer a za tu dobu osm statků bylo vypleněno," uvedl deník. Radikálové, kteří útok vedli, byli podle Národní politiky "k nepoznání v obličeji začerněni".
Jak už je čtenářům Stoletého kurýru známo, v září 1911 se proti zdražování potravin demonstrovalo v celé monarchii. Vídeň zažila čtyřicetitisícový protest, při kterém radikálové dokonce postavili několik barikád v ulicích a akci museli rozehnat dragouni. Protestovala Paříž i Praha.
Na východě Čech se zvyšování cen dotýkalo hlavně textilních dělníků, kteří si za měsíc vydělali od 60 do 80 korun, ovšem kilogram zadního hovězího masa stál skoro dvě koruny a vepřové bylo levnější jen o pár haléřů. Dražší byly po mimořádně suchém létě i brambory, takže na Náchodsku se hněv nejprve obrátil proti řadovým rolníkům, kteří prodávali svoje výpěstky na náměstí. "V neděli 24. září došlo na trhu v Náchodě k útoku na rolníky a zboží jich bylo po náměstí rozmeteno," připomněla Národní politika.
170 četníků na cestě z Prahy
Následně deník pokračoval v líčení pondělních událostí ze Zbečníku: "Když o tom došla telefonická zpráva do Náchoda, bylo ihned posláno do ohrožené obce četnictvo. Na telegrafické zprávy bylo z nařízení místodržitelství také 170 četníků, dlících v četnických kasárnách v Praze, ještě v noci zalarmováno."
Policejní posily vyrazily z Prahy do Zbečníku 26. září o půl páté ráno, to už byl ovšem v obci úplný klid a na místě probíhalo vyšetřování incidentu. Rozhodný zákrok proti výtržníkům žádal tentýž den u českého místodržícího hraběte Thuna také předseda agrární strany Antonín Švehla, pozdější premiér Československa.
Celkem bylo zatčeno 39 výtržníků, vesměs mladých lidí z Hronova. Většina však byla záhy propuštěna pro nedostatek důkazů a jen s jedenácti osobami bylo zahájeno trestní řízení pro zločin veřejného násilí. Proces to byl rychlý a už 19. prosince putovali všichni obžalovaní do těžkého žaláře na dvanáct až osmnáct měsíců.
